Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Michael se nesmí bát umazat se od muziky, Armani to přežije

  8:30aktualizováno  8:30
Kdyby George Michael program nepatrně zkrátil a první část si užíval jako poslední dvacetiminutovku, snadno by padla v hodnocení stovka. Jenže to by Angličan nesměl paličatě trvat na některých skladbách, jež se slijí v jeden dlouhý blok. Ale sečteno podtrženo: bylo to "amazing", jak sám zpíval v závěru.

George Michael se na jevišti objevil v přesně padnoucích oblecích od Armaniho, brýle sundal na malou chvíli v závěru. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

George Michael se do hlavního města vrátil letos již podruhé. Nejprve zde své orchestrální turné zahájil v srpnu ve Státní opeře Praha, později si sem z něj odskočil natočit klip. O2 arenu zaplněnou až po střechu přivítal obligátním pozdravem "Dobrý večer + město" půl hodiny po dvacáté večerní. Někteří na to čekali čtvrt roku, jiní i několik let, protože se Michael Česku podivně vyhýbal.

George Michael v O2 areně

O to víc byla vřelejší samotná koncovka, mimochodem patrně vůbec nejlepší část celého vystoupení, kdy představil soubor, v němž ho na části turné doprovázeli i členové Českého národního symfonického orchestru. "Praho, pořádně jim zatleskej, to jsou vaši lidi," burcoval osmačtyřicetiletý zpěvák pýchou se dmoucí dav, který tou dobou stál na nohou. (Dokonce si na to hvězda sundala i sluneční brýle. A ty ona jen tak neodkládá...)

Byla to totiž jediná příležitost, kdy se jinak velmi pozorní posluchači odlepili ze židlí. Více než dvouhodinový koncert (byť s dvacetiminutovou přestávkou) nebyl zrovna sestaven pro Michaelova prototypového fanouška.

Hlavní hvězda večera, usazena do efektní jednoduché scény, sice sama představila téměř všechny uváděné skladby, pro většinu českých posluchačů ale musely nejprve zaznít první tóny, aby se chytili. Konkrétně "nijaká reakce" vystřídaná "nadšeným pískotem" se dostavila hned zkraje při Cowboys And Angels se saxofonovým sólem Pavla Dvořáka. Podobně rozpačité přijetí měla i píseň New Order (True Faith). Co se naopak dalo Michaelovi "spolknout i s navijákem", byla Wainwrightova pocta gay svatbám s názvem Going To A Town.

Tři plus a bonus

1. První plus si zaslouží zvukaři. Před pódiem i pod střechou zněl George Michael naprosto dokonale. Klobouk dolů.
2. Zatleskat se musí i orchestru, který přetrpěl nudné pasáže, kde se stal pouze nasládlou kulisou, a který zazářil ve větších plochách.
3. Scénograf si zaslouží velký dík za jeviště, které slušelo jak Michaelovi, tak symfonikům. Jednoduché, efektní, příjemné. Jen ty projekce místy připomínaly Star Trek a hluboký vesmír, nebo spořič. 

Zpěvák George Michael přivezl svůj program Symphonica: The Orchestral Tour opět

Tanec?
Málokterý choreograf si dokáže představit krkolomnější práci s koleny, než kterou při svém koncertu předvádí George Michale. Místy se jeho krokové variace podobají scéně z oscarového filmu, v němž mladý Forrest Gump učí Elvise tančit.

Skladby, jimž zpěvák věří i to nejposlednější slovo skryté mezi řádky, se mu zkrátka zpívají jinak. Uvolněněji, s nadhledem a bez pompézního tlačení na pilu. Najednou se jinak velkolepá podívaná, v níž orchestr výrazně zazáří ve velkých swingových plochách (Brother Can You Spare A Dime), smrskne i se zpěvákem do kompaktního, neokázalého celku, v němž je ta největší síla.

Platí to mimo jiné i u písně Let Her Down Easy od Terence Trenta D'Arbyho, ale i Michaelovy vlastní skladby You Have Been Loved, kterou věnoval své matce a mistrně ji vystřihl v koncertu pod hlavičkou MTV Unplugged.

Když si George hraje na Amy

Jenže je tu i druhá skupina hitů. U nich se člověk snadno kousne do rtu a řekne, že by si to raději odpustil, protože v nich něco výrazně postrádá. Roxanne od Police, z níž Luhrmannův film Moulin Rouge vykouzlil naléhavé a srdcervoucí tango, v Michaelově podání proklouzne mezi prsty jako jedna z milionů chilloutových vycpávek, jimiž se nad ránem krmí uši turistům kdesi na pláži na Ibize.

Londýňan navíc nemá ani zdaleka tak charismatický hlas jako jeho zesnulá kolegyně Amy Winehouse, od níž si vypůjčil Love Is A Losing Game. Chybí mu špinavý zastřený projev, ale i rytmická uvolněnost a samozřejmost, kvůli níž Amy milují jak fanoušci, tak kritici po celém světě. A kdo slyšel zpívat třeba Ninu Simone Feeling Good, nad Michaelovou verzí jen vzdychne a snaží se mu to prominout, protože tuší, že to nejlepší má před sebou.

A má samozřejmě pravdu. George Michael, jakkoliv se s přípravou nadřel, to nejlepší předvedl v posledních třiceti minutách. "Improvizace" s vokalisty, během níž plynule přešel k hitu Amazing a I'm Your Man, lidi absolutně nadchla. A když ještě přidal Freedom '90, letěly ruce všech přihlížejících nahoru. Kde tenhle člověk celou dobu byl? Je jasné, že při niterných melodiích nebude lítat po jevišti jako čamrda, ale Michael z první půle koncertu a Michael v závěru byli dva naprosto jiné lidé.

Najednou se ukázal jako muzikant, který si chce s hudbou hrát, ne jen jako "kvákal" s dokonalým hlasem, který neuhne v rytmu, protože mu v uších zní počítačový metronom. I ta křehká poloha, kterou odhalil při zpěvu za doprovodu harfy, mu sluší. Ale musí se jí věřit. George Michael by se zkrátka neměl bát umazat od muziky, on mu ty obleky od Armaniho někdo jistě a rád hodí do čistírny.

George Michael
Symphonica: The Orchestral Tour, Praha, O2 arena, 14. listopadu 2011
Hodnocení iDNES.cz: 80 %







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.