Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Idyla v Nepálu. A rána do zad, naštěstí ne divákových

  18:41aktualizováno  18:41
Dokument Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama, jejž točila Vendula Bradáčová o herečce a zpěvačce Dorotě Nvotové, má skvělou pointu.

Z dokumentu Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama | foto: Falcon

To nejlepší na dokumentech je, že se neohlížejí na předem dané scénáře. Přesně to se stalo snímku Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama, jejž natočila Vendula Bradáčová o nepálské epizodě Doroty Nvotové, slovenské herečky a zpěvačky známé i z českých děl.

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama

Dokumentární, ČR, 2013, 76 minunt

Režie: Vendula Bradáčová

Účinkuje: Dorota Nvotová

Hodnocení: 65 %

Je zajímavý jako zeměpis i portrét. Je zajímavý jako režijní prvotina, jež se moudře vzdává komentářů. Ale jeho nejzajímavější součást tvoří náhlý obrat, který nelze prozradit a v konečném sestřihu bohužel ani "předsadit", aby divákovi naznačil, že až taková idyla to nebude. Prostě se musí čekat na pointu, která přijde jako rána do zad, nikoli však divákových. Stalo se.

Na tuberkulózu paralen

Nvotová učinila krok, který je právě v módě, ať se mu říká útěk, hledání, oddechový čas či cesta za osvícením. V životní kapitole, kterou film sleduje, odešla mimo západní civilizaci až do podhůří Himálaje. Před kamerou vaří s britským manželem, živí se coby horská průvodkyně a pomáhá v místním sirotčinci. Hory udělají parádní službu velkému plátnu, zbytek zařídí Nvotová svou věcnou, otevřenou, až klackovitě zábavnou zpovědí.

Dorota Nvotová v dokumentu Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama

Dorota Nvotová v dokumentu Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama

Na motorce, s věčnou cigaretou v ruce plné prstenů se mezi dětmi v ústavních uniformách vyjímá jako exot, ale chová se přirozeně a svět hodnotí střízlivě. Napůl se hraje cestopis po zemi, napůl do hereččina nitra, včetně přiznání, jak na zdravotní potíže zabírá horská túra, kde se musí soustředit jen na základní věci: jídlo, pití, teplo, spánek.

Občas se Nvotová až příliš blíží póze celebrit, které hodlají své pojetí světa kazatelsky vnucovat na potkání, i když rozumně vidí ve svobodě nutnost pevných bodů. Jindy, s uličními dětskými gangy či s batoletem, jež na tuberkulózu dostane v nemocnici paralen, sklouzne film k sociálnímu stereotypu. Nicméně závěrečný šok, jenž nátěr dobročinné romantiky smázne jedním tahem, stojí za to. A také kouzelná reakce na pád iluzí, kterou by byla škoda umravňovat: "Když je někdo kokot, je to jeho karma."



Témata: Dorota Nvotová


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.