Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Rodinná roadmovie o „kmotrovi“ na útěku je sympaticky divácká

  9:51aktualizováno  9:51
Není nic nevděčnějšího než tepat do společnosti a zároveň od ní chtít, aby se u toho bavila. Režisér Robert Sedláček je na tepání mistr, ale současně mu jde i ten divácký smích. Čím dál tím líp, jak dokazuje jeho nejnovější kousek Rodina je základ státu.

Filmy Roberta Sedláčka nikdy nebyly divácké v pravém slova smyslu. Dokonce i ten poslední, Největší z Čechů, byl divácký jen velmi nenápadně, skoro by se chtělo říct "tajně".

Film Rodina je základ státu udělala v tomto směru velký krok kupředu. Ne že by rezignoval na společenskou kritiku, jen ze všech snímků tohoto režiséra nejvíce ctí žánr(y). V popředí tak poprvé stojí příběh, nikoli společenské motivy; ty tentokrát jen zlehka probublávají skrz dění (ale o to více na ně slyšíme).

Rodina je základ státu

ČR, 106 min.

režie Robert Sedláček

hrají Igor Chmela, Eva Vrbková, Simona Babčáková, Jan Fišar

Hodnocení­: 70%

Sám režisér popisuje svůj film jako rodinné drama a roadmovie v jednom. Což je trefné, ale nikoli úplné: nejvýraznější složku "Rodiny" totiž tvoří humor. A to humor mnoha odstínů. Někdy je poťouchlý, jindy absurdní, často hořký a sarkastický, ale také něžně poetický nebo chápavě lidský (pozor, nezaměňovat s termínem lidový).

"Mami, taťka mluví z rozhlasu!"

Tequilové noční rozjímání na téma "Jsem svině, když pomáhám sviním?", které hlavní hrdina, z korupce obviněný manažer Libor, pronese uprostřed noci do tlampačů obecního rozhlasu, v sobě nese tragiku i humor. Když pak ale jeho rozespalá malá dcerka zatahá maminku za rukáv se slovy: "Mami, venku mluví taťka z rozhlasu!", dostane celá fraška zase úplně jinou náladu.

Fotogalerie

Ostatně právě intimní rovina rodinného života, všechny ty zdánlivě nepodstatné postřehy a detaily jsou tím, co je na Sedláčkově novince to nejcennější. Živočichopis společnosti režisérovi jde, o tom už nás přesvědčil mnohokrát, ale osobní prožitek z nás naposledy vymáčkl, když natočil Pravidla lži. A to už je něco let!

Jsou to vlastně jen momenty: rodinné přespávání v provinčním hotelu, kde cvaká radiátor ("Kdo má v tom rámusu usnout?!), (ne)povinné poznávání vlasti, zpívání v autě, filozofování o konci světa nad slivovicí ze zavařovaček... Přesto mají zcela nezpochybnitelné kouzlo – na rozdíl od scén "drsných" výslechů a salonních konverzací, jež nám chtějí zvěstovat prohnilost systému, ale vyznívají naprázdno.

"Kauza" ve filmovém kabátě

O co tu vlastně jde: firma, ve které pracuje bývalý učitel a dobře situovaný manažer Libor (Igor Chmela), je obviněna ze zpronevěry. Jednoho dne tak musí i on, "pěšák, který se jen připletl", vyklidit kancelář a nakonec i svůj luxusní domov. S nic netušící manželkou (Eva Vrbková) a dětmi se vydá na útěk a ač má policii v patách, moment, kdy jí řekne pravdu, oddaluje, co to jde. Zprvu si hraje na to, že si prostě jen tak vyrazili a dohání, co jako každý správný workoholik zameškal: vztahy s manželkou, dětmi i kamarády. Návštěva u bývalých spolužáků z Moravy (Jiří Vyorálek, Simona Babčáková) se tak ukáže být nejen vítaným azylem, ale i "nastaveným zrcadlem" a spouštěčem skrývaných emocí.

Z filmu Rodina je základ státu

S určitou mírou nadsázky by se dalo říct, že Sedláčkův film rozvádí to, co denně čteme novinách: ke jménům dosazuje konkrétní osudy a tváře a dopodrobna ukazuje, co se stane, když si na "kmotra" došlápne spravedlnost.

Dokud jen popisuje, funguje perfektně – tíživý strach z budoucnosti, bezmoc, nervozita, tedy emoce, jež prožívá pronásledovaný hlavní hrdina, se přenáší i na diváka, a i když ho tvůrci nijak neobhajují, podvědomě mu začne držet palce. Naopak tam, kde se uchyluje ke schématům – zásadoví, ale nešikovní policisté, bezruká justice, "čistý" venkov – přichází příběh o sílu a věrohodnost. Zůstává jen teze a teze do dramatu nepatří. Natož pak do roadmovie.

Čistá Morava

Z natáčení fiilmu Sráči (režisér Sedláček)

Režisér Robert Sedláček

Ústřední dvojice hraje dobře, obzvláště Chmela modeluje Libora jako sympaticky normálního člověka: jeho rejstřík zahrnuje hysterii i vnitřní neklid, bolestínství i schopnost sebeironie, citlivost i obhroublost, statečnost i zbabělost, zkrátka vše, co je vlastní bytostem chybujícím, nikoli však zatraceníhodným. Naopak detektivové, kteří jsou mu v patách, představují jedno velké klišé: svatá dvojice a udeřivší matka spravedlnost v jednom.

Simona Babčáková v roli rázné spolužačky Lenky, která žije šťastný, i když ne zcela naplněný život na venkově, jiskří jako vždy a etudy z jejího manželského života s rezignovaným Jiřím (Jiří Vyorálek) jsou vděčné a tak trochu krasosmutné. Jejich účinek však kazí svatozář, kterou Sedláček nasadil všemu a priori nepražskému, prostému a nesnobskému; jako by se právo na štěstí a spokojenost odvíjelo výhradně od výše konta. Na tuhle strunu ostatně chvíli drnká i závěr s absurdní honičkou na pozadí katalogově dokonalé svatby.

Do očí bijící klišé však naštěstí režisér včas zarazí, a loučení tak proběhne v roztomilém duchu grotesky, která ústí v úsměv a vzkaz, že rodina skutečně JE základ všeho. Tedy kromě toho prohnilého zkorumpovaného státu.

HODNOCENÍ iDNES.cz 70 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k filmu Který je ten pravý?
VIDEO: Pravá blondýnka má v komedii doma exmanžela i milence s přáteli

Oscarová herečka Reese Witherspoonová se v romantické komedii Který je ten pravý? ocitne v obležení mužů. Díky bujaré narozeninové oslavě má doma najednou dvě...  celý článek

Bratři Coenovi: Joel a Ethan (15. listopadu 2013)
Ve službách internetu. Na Netflix míří Coenovi i moderátor Letterman

V duchu humoru, který je jim vlastní, oznámili bratři Ethan a Joel Coenovi svůj průlomový přestup výstižnou větou: „We are streaming motherfuckers!” Odhlédnuto...  celý článek

Viktor Zavadil, představitel Jana Palacha
Robert Sedláček točí film Jan Palach, studenta hraje Viktor Zavadil

Režisér Robert Sedláček začal točit film Jan Palach. Scénář napsala Eva Kantůrková, titulní roli hraje Viktor Zavadil. V sobotu vzniknou scény z 21. srpna...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.