Díky němu jsou dvě již zřejmé věci teď ještě jasnější. Zaprvé, že oscarový režisér Ang Lee umí nasávat cizí kultury jako houba. Rodák z Tchaj-wanu natočil nejbritštější verzi anglické klasiky Rozum a cit, nejameričtější studii zámořské rodiny Ledová bouře, nejčínštější báji Tygr a drak. A v novince Pí a jeho život je snad indičtější než sám Bollywood.
Ve 3D, nebo klasicky?Snímek staví diváka před dilema. Když už jednou stojí trojrozměrná podívaná za to, sráží ji český dabing. Zobrazit fotogalerii |
Zadruhé, že distribuce staví před diváka vražedné dilema, které dobrou volbu nezná: totiž zvyk, že spojuje klasický formát s titulky a trojrozměrný s dabingem. Když už se najde film, kde má 3D svůj smysl, účel a vzlet, české znění jakoby z jiného světa sráží zážitek zpátky na zem.
Velryba, delfíni, bouře
Pravda, v případě snímku Pí a jeho život se trojrozměrná síla velebnosti, nekonečnosti a pohádkové neskutečnosti dostane ke slovu až v druhé půli; v první vládne idylické retro s výjevy z dětství a zlozvykem vypravěčského rámce "po letech". Nicméně hrdinovo objevování a přijímání různých náboženství má půvab, a jak se posléze ukáže, i význam pro jeho boj o přežití. Bohužel ono "posléze" se dostaví po téměř hodinové předehře.
Teprve na lodi, která hrdinu s rodiči, bratrem a se zvířaty z rodinné zoo veze do nového domova a kde svou jadrnou epizodku sehraje Gérard Depardieu, se takzvaný velký životní příběh vyprávěný rozvláčně a bez šťávy zázračně zlomí. Způsob, jak Lee líčí ztroskotání, zastíní i Titanic - a odstartuje podstatu, již tvoří jediný záchranný člun, pod ním žraloci a v něm s chlapcem tygr, který pár přeživších zvířat vyřídí drsně, názorně a hned.
Dva hladoví Robinsoni na jedné minipalubě povznesou film do říše divů, kde už divák neřeší, co zařídila příroda a co animace. Tep všednodennosti zahrne pokusné hledání pravidel soužití, vzájemné potyčky a útěky do vln, bezděčnou ironii příručky pro trosečníky. Ale také ohromující nekonečnost oceánu, v níž hrůza a okouzlení jedno jsou - při setkání s velrybou, létajícími rybami, s delfíny, bouří. Nebo když chlapec a tygr za hvězdné noci odrážejí celý vesmír ve svých fascinovaných pohledech, oba pokorně maličcí proti věčnosti.
Nádhera beze slov
Tarzan na vlnách spojuje napětí s poezií; navíc v pointě celou historku znejistí a poskytne dar přemýšlení bez ohledu na to, jak plavba skončí. Coby přírodopisná báseň by Pí a jeho život dosáhla hladce na osmdesátiprocentní známku; školometský rámec a dlouhý prolog sice body ubírají, nicméně souznění zubožených tvorů nad světélkující hladinou tají nádheru vskutku nevídanou. Kde opouští slova, buduje režisér ryzí krásu.