Díky němu jsou dvě již zřejmé věci teď ještě jasnější. Zaprvé, že oscarový režisér Ang Lee umí nasávat cizí kultury jako houba. Rodák z Tchaj-wanu natočil nejbritštější verzi anglické klasiky Rozum a cit, nejameričtější studii zámořské rodiny Ledová bouře, nejčínštější báji Tygr a drak. A v novince Pí a jeho život je snad indičtější než sám Bollywood.
Ve 3D, nebo klasicky?    Snímek staví diváka před dilema. Když už jednou stojí trojrozměrná podívaná za to, sráží ji český dabing. Zobrazit fotogalerii |
Zadruhé, že distribuce staví před diváka vražedné dilema, které dobrou volbu nezná: totiž zvyk, že spojuje klasický formát s titulky a trojrozměrný s dabingem. Když už se najde film, kde má 3D svůj smysl, účel a vzlet, české znění jakoby z jiného světa sráží zážitek zpátky na zem.
Velryba, delfíni, bouře
Pravda, v případě snímku Pí a jeho život se trojrozměrná síla velebnosti, nekonečnosti a pohádkové neskutečnosti dostane ke slovu až v druhé půli; v první vládne idylické retro s výjevy z dětství a zlozvykem vypravěčského rámce "po letech". Nicméně hrdinovo objevování a přijímání různých náboženství má půvab, a jak se posléze ukáže, i význam pro jeho boj o přežití. Bohužel ono "posléze" se dostaví po téměř hodinové předehře.
Teprve na lodi, která hrdinu s rodiči, bratrem a se zvířaty z rodinné zoo veze do nového domova a kde svou jadrnou epizodku sehraje Gérard Depardieu, se takzvaný velký životní příběh vyprávěný rozvláčně a bez šťávy zázračně zlomí. Způsob, jak Lee líčí ztroskotání, zastíní i Titanic - a odstartuje podstatu, již tvoří jediný záchranný člun, pod ním žraloci a v něm s chlapcem tygr, který pár přeživších zvířat vyřídí drsně, názorně a hned.
Dva hladoví Robinsoni na jedné minipalubě povznesou film do říše divů, kde už divák neřeší, co zařídila příroda a co animace. Tep všednodennosti zahrne pokusné hledání pravidel soužití, vzájemné potyčky a útěky do vln, bezděčnou ironii příručky pro trosečníky. Ale také ohromující nekonečnost oceánu, v níž hrůza a okouzlení jedno jsou - při setkání s velrybou, létajícími rybami, s delfíny, bouří. Nebo když chlapec a tygr za hvězdné noci odrážejí celý vesmír ve svých fascinovaných pohledech, oba pokorně maličcí proti věčnosti.
Nádhera beze slov
Tarzan na vlnách spojuje napětí s poezií; navíc v pointě celou historku znejistí a poskytne dar přemýšlení bez ohledu na to, jak plavba skončí. Coby přírodopisná báseň by Pí a jeho život dosáhla hladce na osmdesátiprocentní známku; školometský rámec a dlouhý prolog sice body ubírají, nicméně souznění zubožených tvorů nad světélkující hladinou tají nádheru vskutku nevídanou. Kde opouští slova, buduje režisér ryzí krásu.
