U kolébky snímku jako by stály tři sudičky. Předně je to látka s výbušným reálným pozadím, podpořeným polodokumentárními prvky, dále profesní seriály o vyšetřovatelích využívajících moderní vědecké metody typu CSI, které jsou u nás uváděny jako Kriminálka Las Vegas a spol., a konečně snaha najít ideologické vzduchoprázdno, v němž by mohl film nastolit americko-arabské smíření.
Tím místem se tu pokouší stát nadnárodní řemeslo strážců zákona. Království víceméně nenápadně přesvědčuje, že správný policista netahá do práce politiku ani víru, teroristu považuje zkrátka za vraha adobrou práci kolegy z oboru ocení, ať už parťák přijde odkudkoli.
Podobnou šikovnou strategii obsahuje i jiný snímek podle skutečného případu, film o vdově po uneseném novináři Síla srdce, jenž k nám dorazí za týden.
A není to jediná příbuznost: v obou snímcích dojde na drsné postupy místních agentů, oba od působivé paniky přes mravenčí sbírání stop dospějí k akci, oběma také nechybí základní „školení“ diváka, jež má v Království podobu rychlé televizní lekce z dějepisu, islámu a obchodu s ropou.
Dojde i na přestřelku
A v obou tvoří nejsilnější stránku „motiv CSI“, tedy věcný sled pátrání, skoro detektivka. Království si na téhle půdě pomáhá i příjemným humorem situací, kdy jsou agenti FBI včetně ženy ubytováni v tělocvičně, omezováni v pohybu a káráni za svůj hrubý slovník.
Bezděčnou anglickou nadávku totiž může jejich saúdský průvodce, kterého hraje zajímavý Ashraf Barhom, chápat jako žádost, že si potřebují odskočit.
Jinak tu o herectví příliš nejde. I hvězdný Jamie Foxx se tváří, že hrdinou Království je tým, a v závěru se z krimi beztak stanou totální vojenské manévry s dlouhatánskou přestřelkou.
Bohužel ani slušný policejní thriller si neodpustí hledání skulinek k emocím, a to účelovými kontrasty či citovým vydíráním kolem dětí, zejména synů na obou stranách konfliktu. Dovětky v závěru dojem hodně zkazí, i když je třeba uznat, že Hollywood by mohl morální kocovinu násilí podat ještě daleko trapněji.
