Karate Kid, i když v nové verzi se malý hrdina místo karate učí kung-fu, je totiž vyloženě dětský film. Už z ohledu na malé diváky mohl ubrat na přehnané délce, ale kupodivu nenudí nijak křiklavě, byť „seznamovací“ úvod trvá hodinu, teprve v té druhé začne chlapec trénovat a poslední půlhodina patří finále – soutěži nováčka s ostřílenými borci.
S tvrdostí i humorem
Pravda, bizarně působí, jak tvůrci bez mrknutí oka přecházejí rudé hvězdy, pionýrské šátky a další politické rysy čínského režimu, zato zaznamenají „budovatelské úspěchy“ olympijských staveb i turistické zastávky duchovního rázu. Nicméně lehce naučný cestopis dodává nádherné kulisy k poutu, jež se mezi hrdiny rodí i s prvky humoru – například při zdánlivě nesmyslném drilu s nekonečným svlékáním a oblékáním bundy – a bez okatě sentimentální změkčilosti.
