Až na jeden otrlý motiv, jenž v dětském žánru zaskočí, má film podle stejnojmenné knihy Cressidy Cowellové blízko ke klasické české pohádce Za humny je drak; už proto, že v obou případech umí obávaná titulní příšera tak neškodně a dojemně kulit bezelstná očička.
Samozřejmě jinak je film Jak vycvičit draka temnější a akčnější, a to i ve srovnání s předešlou produkcí společnosti Dreamworks Animation od Shreka po Madagaskar.
Místo slunečné zábavy posílá na plátno trochu ponuré mytologie, neboť děj se odehrává v říši Vikingů, denní barvy tónuje do syrovějších odstínů šedé či hnědé a ohnivou výbušnost nasadí už v úvodním nočním náletu draků. Což je sekvence až únavně dlouhá, stejně jako souběžné a překotné představovaní jednotlivých postaviček.
V popředí stojí samozřejmě vrstevníci předpokládaných diváků, chlapec vysmívaný pro svou odlišnost a jeho tajná láska, nosící mimochodem půvabný opasek zdobený lebkami.
Ponožky prý kradou trollové
Jak vycvičit drakaRecenze filmů |
Výchovné poselství už zase předkládá k úvaze dilema dospívání, zda splynout s davem, nebo si uchovat osobitost, a trojrozměrné iluzi opět slouží moře, skály, lesy a samozřejmě závratné lety na dračím hřbetu.
Zejména první půlce schází víc ryze dospělého vtipu, na děti se myslí až okatě jednak přímočarým „bafáním“, honičkami a pády ve stylu grotesek, jednak roztomilostí dráčka, jenž při výcviku žebrá, slintá, hrabe a lísá se jako voříšek.
Nicméně řemeslo se drží na výši spolehlivě a šedesát procent si film zaslouží přinejmenším za rozluštění věčné záhady milionů domácností; odhalí totiž, že ponožky – a to levé! – prý kradou trollové. Ovšem malí diváci a fanatikové 3D bez rozdílu věku ocení dračí výcvik určitě aspoň sedmdesátkou.
