RECENZE Iluzionista: Edward Norton potkal Cimrmana

Americko-český film Iluzionista představuje Edwarda Nortona ve staré Vídni. Ale vznikl v Praze, Českém Krumlově a Táboře a připomíná cimrmanovské detektivky.

Tajemný muž s uhrančivýma očima, blíženec jasnovidce Hanussena a mága Copperfielda, omračuje svými triky dobové vídeňské publikum včetně korunního prince.

Iluzionista

50 %

USA-ČR, 2006, 110 minut.

režie Neil Burger,

hrají Edward Norton, Jessica Bielová, Rufus Sewell, Paul Giamatti,

Kinobox: 75 %

IMDb: 7.5

Když pak v následníkově snoubence pozná lásku z dětství, chystá společný útěk, ale dívku zabijí a hrdina svede s vyšetřujícím inspektorem boj o usvědčení vraha.

Zlaté české triky
Tak vypadá obsah snímku Iluzionista; alespoň na první pohled. Nejprve totiž volí žánr téměř pohádkové romance mezi čarodějem a princeznou, pak se změní v mysteriózní detektivku s duchařskými prvky. A nakonec překvapivá pointa připomene, že král iluzí může klamat tělem a otočit celý příběh naruby, aniž ho kdo nachytá.

Pro hollywoodskou hvězdu Edwarda Nortona je Iluzionista rolí dosti netypickou, i když nelze říci, že by si lehce nepříčetný pohled či efektní kousky salonního eskamotéra s maskou filozofa nedovedl jaksepatří vychutnat.

Navíc některé jevištní triky mají opravdu nevšední nápady i provedení, počínaje motýly nosícími kapesník přes zrychlený růst pomerančovníku po názorné seance, při kterých se postavy zemřelých vynořují jakoby z tetelícího se horkého vzduchu.

Skoro se chce říci, že to nejlepší na unikátní koprodukci zařídili Češi, konkrétně trikaři ze společnosti UPP, a zdejší památky v čele s Divadlem na Vinohradech, zatímco slabiny - scénář z rodu pouťových historek a zakřiknutě televizní režie - spadají na vrub amerického tvůrce Neila Burgera.

Inspektor Trachta zasahuje
Kdo se však ve starosvětském rybníčku cítí jako kapří rodák, je herecký hrdina Bokovky, Těžké váhy a Ženy ve vodě Paul Giamatti. Jeho inspektor Uhl ozdobený jemnou vnitřní nadsázkou by mohl od hodiny vstoupit do Dobrodružství kriminalistiky nebo vystřídat v cimrmanovské detektivce Rozpuštěný a vypuštěný v roli inspektora Trachty kolegu Jiřího Zahajského, kterého připomíná i typově.

Ač se ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny, coby rozvážný profesionál ve službách prince Leopolda a zároveň jako kluk vábený k zázemí kouzel, jimž by tak rád přišel na kloub, tvoří Giamattiho hrdina celistvý lidský portrét tiché inteligence a humoru. Rozšafnost, s níž kráčí po pevné zemi, činí hezký kontrast vůči nejasnému napětí vroubícímu hry s nadpřirozenem i k působivé divadelní variaci na artušovskou legendu s duší, smrtí a mečem.

Divadelní stylizace je ostatně častou pomůckou Iluzionisty, snímku, jenž se za strhující podívanou rozhodně vydávat nemůže. Nicméně jistá neobratnost a naivita, podpořená staropražskými ornamenty z dob mocnářství, dodává seriózně se tvářícímu filmu bezděčný půvab cimrmanovské šarády. Trachta se zkrátka povedl.