Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vesnický Hon zná jen oběti

  8:12aktualizováno  8:12
Dánský snímek Hon vyhrál Evropskou filmovou cenu za nejlepší scénář a hereckou trofej z Cannes pro Madse Mikkelsena. Nyní míří do českých kin coby rázný "vyprošťovák" z přeslazené kocoviny Vánoc.

Z dánského snímku Hon | foto: CinemArt

Ostatně také jeho děj vrcholí kolem svátků, avšak konejšivou tradicí v duchu Popelky se rozhodně nestane. Ne že by byl pro diváka složitý; jen krutý. A byť využívá modelovou situaci i nejhrubší vydírání prostřednictvím dětí a zvířat, jeho výsledná síla všechnu vypočítavost překryje. Hon se řadí k zážitkům, od nichž člověk nedokáže odvrátit zrak, i kdyby stokrát chtěl a zpravidla opravdu chce.

Velcí a malí

Námět, jejž režiséru Thomasi Vinterbergovi dodal psychiatr, sdílí základ s Hřebejkovou Nevinností, ale v dánském zpracování je věrnější, čistší, soustředěnější a důvěrnější. Důsledky jedné dětské lži obnažuje až na kost, bez odboček a ozdůbek, v izolaci pospolité vsi, jíž vládnou hlučně opilecké, družně silácké kratochvíle tatíkovských nimrodů.

Mezi nimi žije rozvedený čtyřicátník, jemuž se stýská po synovi, a coby učitel v mateřské škole patří k oblíbencům nejen kluků. Své nevinné sny do něj vkládá i přehlížená dívenka a zklamání pomstí pár slůvky, jejichž smysl ani nechápe a která rozpoutají běs i děs.

Z dánského snímku Hon
Z dánského snímku Hon

Celá umná pavučina vztahů, typů a charakterů poutá i herecky, nicméně hlavní tíhu nesou učitel a holčička, protichůdní aktéři a nakonec svorné oběti nesmyslné aféry. Mikkelsen si skvěle hlídá uměřenost, z níž se posléze může zhroutit do výbuchu hysterie, a Annika Wedderkoppová ztvárňuje až neskutečně krajní hranici, kam lze dětské neherce ještě vpustit. Tichý smutek i zmatek v jejím andělském pohledu - vždyť děti přece nelžou?! - zrodí nařčení, proti němuž není obrany, a následně činy, které vesměs v dobré víře dospějí až k opačné, absurdní manipulaci velkých s malými.

Nátura v malíčku

Není to téma nové, ale výtečně podané; štvanici sice staví podle šablony, přesto velmi účinně. Od kradmého vyobcování po buranské projevy lynče houstne atmosféra každým záběrem; lavina strachu nabírá na rychlosti s podvědomou připomínkou, že každý tady má alespoň jednu parádní pušku v lovecké vitríně; sousedská nákaza se šíří jako mor a hrdinova bezmoc je strašlivá, nekonečná, hmatatelná. Vánoce ji ještě vyostří, počínaje vzpourou na mši a konče zlobou přenesenou na učitelova syna. A přitom zde najde místo i humor, o romanci nemluvě.

Hon

Dánsko, 2012, 116 minut.

Režie: Thomas Vinterberg.

Hrají: Mads Mikkelsen, Thomas Bo Larsen, Annika Wedderkoppová.

Hodnocení: 80 %

Dobře, že hned v úvodu nového roku potvrzuje Hon starou pravdu: velké filmy se mohou rodit z malých rozpočtů, z komorních, téměř rodinných příběhů, ale hlavně ze skvostně napsaných scénářů, jež mají lidskou náturu v malíčku. Zbabělost, surovost, malichernost a pokrytecká žoviálnost převlečená za sounáležitost utvářejí typ filmu, ve kterém ani případný happy end nemůže skončit šťastně. Neboť i kdyby vyhrála pravda, v takové válce není vítězů, pouze obětí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.