Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Don't Stop - Punk a Gustáv Husák jsou jinde

  15:10aktualizováno  15:10
Historicky první punková kapela v Československu se podle některých pamětníků jmenovala Suchý mozky a založili ji bratři Formanové. Jestli se chcete o tomto fenoménu dozvědět víc, nechoďte na debut Richarda Řeřichy Don't Stop.

Ne že by přítmím garáže, v níž hlavní hrdina Miki zkouší se svou kapelou, sem tam neprobleskly světlé momenty. Film dvorního kameramana režiséra Davida Ondříčka vzbuzuje volbou tématu sympatie a nadšené očekávání. Výsledkem je bohužel sentimentem rozostřená vzpomínka na dospívání v osmdesátých letech, která o rozkvětu syrového punku v době husákovské normalizace nevypovídá skoro nic.

S hezounkem Mikim, který propadá z chemie, protože s kamarádem Dejvidem uposlechl volání The Clash a začal si ve skrýši vnitrobloku "hrát na punk", jde spíše o učesanou teenagerovskou tragikomedii. Děj, snad kromě dobových televizních prostřihů a občasného povzdechnutí nad nesnesitelnými poměry (pro diváka neznalého reálií nevysvětlená danost), ignoruje historickou realitu a je od ní téměř úplně odstřižen.

Don’t Stop

ČR, 98 min.

režie Richard Řeřicha

hrají Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Klára Trojanová

Hodnocení: 50 %

Zčásti za to může omezený prostor. Jako by svět mimo zdi zkušebny a jejího přilehlého okolí ani neexistoval. Miki sice ze zištných důvodů navštěvuje domov s ochranitelskou matkou a otcem, který pro jeho proměnu v pankáče nemá pochopení, jinak je ale rádius jeho pohybu velmi omezený. Další lokace (chata, klub, kulturák) bohužel komorní ráz filmu o mnoho nenafouknou.

Horší je historická sterilita. Chapadla režimu ovinou mladé rebely jen občas, jejich stisk je spíše něžný a projevuje se třeba tím, že hospodský odmítne nahastrošeným pankerům nalít další pivo (nabízí se otázka proč jim nalil to první). Drsnější scéna, v níž vesničané honí výtržníky po lese, připomíná Hopperovu Bezstarostnou jízdu, ale je spíš důsledkem provokující kořisti než projevem pádné ruky totalitní moci.

Brát Don't Stop vážně ztěžují také vedlejší role. Márty a Viktor jsou figurkami už proto, že o nich vůbec nic nevíme. Jiří Kocman a Jakub Zedníček navíc neumí hrát a svým pitvořením své postavy ještě víc zplošťují . U ajťáckého basáka Inžy (Oliver Cox) zase váháme, jestli jde o projev komediálního talentu, nebo o kouzlo nechtěného.

Fotogalerie

Patrik Děrgel hraje osmnáctiletého kluka, který neví co se sebou poměrně přirozeně a nepřekáží, problém je v tom, že jeho postava není zas tak zajímavá. O kom doufejme ještě uslyšíme je charismatický Lukáš Reichl. Jeho žiletkově ostrý enfant terrible se zaryje hluboko do paměti. Kdo to je, proč se tenhle spratek chová jako neřízená střela a co se s ním stane?

Odpověď, že prostě narukuje, za uspokojivou považovat nelze. Stejně tak banální poselství Mikiho mikro příběhu, že mládí patří k těm nejlepším obdobím života. Staří pankáči tak zřejmě slzu nezamáčknou. Don't Stop snad osloví fanynky hezky rostlých hochů a se zavřenýma očima také milovníky The Prostitutes, Dead Popes Company a Barockers, jejichž hudba dává filmu živelnou energii.

Obě skupiny si přijdou brzy na své. Zmíněné kapely včetně filmové formace Emile Buisson složené z hlavních hrdinů v červnu vyjíždějí na společnou šňůru.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.