Být nejmladší zní pěkně pro reklamu, ale není to zásluha, vrstevníků Matěje Chlupáčka točí spousta. Režisér je jen nejmladší z těch, kdo prorazili až do kina, a otázkou zůstává, zda mu předčasná sláva neublíží. Bez doteku má totiž dobrá řemesla, však taky debutant dostal profesionální pomoc, ale jinak všechny znaky dychtivého školáka u klíčové dírky, fascinovaného říší hříchu. Na rovinu: sexem.
Což je v šestnácti, kdy začal film připravovat, docela normální, stejně jako posedlost dekadencí nevěstinců s bitím a škrcením; na diagnózu je to po třicítce. Více zaráží, jak z projektu čiší sázka na senzaci i módní vlnu festivalových úchylek: na chlad, odcizenost, vyprázdněnost, obrazy využívající skel či zrcadel, na mátožné postavy zralé pro psychiatra, na klipový styl vyprávění se snovou manýrou.
Jinými slovy, Bez doteku velmi obratně přijímá postupy takzvaného uměleckého, ve skutečnosti alibistického porna.
Chlupáčkův film se navenek kryje tématem zneužívání dětí v rodině. Náctiletá hrdinka, již obtěžuje nevlastní otec, si neví rady, předčasná dospělost ji vzdaluje od bezstarostných spolužáků, ale přitom ji erotika přitahuje, až se octne mezi prostitutkami, "trénována" brutálním šéfem v podání Ondřeje Malého.
Bez doteku |
Hlavní představitelka Tereza Vítů si vůbec nevede špatně, ale scénář ji žene do nepřirozených dialogů a režisér do strnulých póz modelky při fotografování aktů pro katalog společnic. Navíc úkrok stranou, jenž završí finále, leccos popře a diváka otráví.
Bez doteku tedy zosobňuje spojení nepochybného talentu s pochybným obsahem, jejž vystihuje jedno slovo: schválnost.
Kateřina Winterová z The Ecstasy of Saint Theresa nazpívala píseň Knowing pro film Bez doteku
Nic proti hledání rozervaných duší v prodejných tělech, jenže to už musí mít filmař něco za sebou, aby si nepomáhal základy psychologie z časopiseckých poraden. Na druhé straně nelze Chlupáčkovi zazlívat, že se chopil šance. Kdo by taky v osmnácti řekl Díky, ale ještě se necítím, počkám.