Keira Knightleyová v roli Anny Kareniny

Keira Knightleyová v roli Anny Kareniny | foto: Bontonfilm

RECENZE: Anna Karenina je podívaná hravá, neotřelá, ale časem vyprchá

  • 2
Zápletku neupravuje, ale její vypravěčské možnosti překvapivě obměňuje. Přitom by se řeklo, že na Anně Karenině už není co vymýšlet. Poprvé se předloha Lva Tolstého natočila roku 1910 a od té doby mnohokrát; krásku mezi dvěma muži hrály Greta Garbo i Sophie Marceau a není snad diváka, jenž by nevěděl, jak hrdinka skončí.

Z filmu Anna Karenina

Z filmu Anna Karenina
Z filmu Anna Karenina

Tak proč chodit do kina znovu?

Protože novinka, jež právě vstupuje do Česka, nevšedním způsobem smiřuje tři světy: literatury, divadla, filmu. Nástup dočista ohromí odvážnou, ale účinnou metodou: všechno se odehrává na jevišti či v hledišti, všechno v plynulé akci. Doslova za pochodu se mění dekorace, situace i herci, v tempu určovaném tepem města i rytmem příběhu.

Je to podívaná původní i půvabná, hravá, neotřelá; i ten dětský vláček uhánějící zimní krajinou se naprosto přirozeně přenese do reálné velikosti a prostředí.

Tanec vášně

S některými tanečními výstupy čistě střihanými do přiléhavé hudby dostává film vyloženě muzikálový, lehce neskutečný nádech, skoro jako Moulin Rouge, jen místo pařížského retra nastupuje retro ruské. A v něm se líhne labužnické pochutnáníčko nápadů, jaké umí právě a pouze režisér Joe Wright. Nejde o zfilmované divadlo v duchu Odcházení, nýbrž o film povýšený darem divadelní představivosti.

Z filmu Anna Karenina
Z filmu Anna Karenina

Aaron Taylor-Johnson a Jude Law ve filmu Anna Karenina

Anna Karenina

75 %

VB/USA, 2012, 130 min.

režie Joe Wright

hrají Keira Knightleyová, Aaron Johnson, Jude Law

Kinobox: 71 %

IMDb: 6.6

A také zdobností: ples si půjčil z pohádek o Popelce, panenská sokyně Kareniny vedle ní působí jako bílá labuť vedle černé a kradmé šuškání skryté za vějíři smetánky připomene rané setkání Wrighta s herečkou Keirou Knightleyovou v Pýše a předsudku. Tam ji však držel na uzdě britské zdrženlivosti, kdežto v Karenině ji nechá v tanci zrychlovat až do žáru vášně, a pak chladit sněhem rozpálené tváře.

Knightleyová v Karenině uplatňuje oduševnělou krásu typu Audrey Hepburnové: stačí, když pozvedne závoj, víc nemusí. Jude Law coby Karenin je herecky skvostný a navíc svým nevtíravým způsobem přitažlivější než milenec jeho manželky Vronský čili Aaron Taylor-Johnson, kterého přestylizovali do operetní podoby švarného carského důstojníka s plavými kudrnami.

Anna Karenina je jednou ze dvou premiér tohoto týdne.

Vůbec právě stylizace, zprvu tak omračující, posléze trochu unavující, v sobě mísí krásu a zradu. Jako by se jí sám režisér nemohl nabažit a ona jej přerostla. Dostihy na scéně - proč ne, zajímavá myšlenka má neméně zajímavé provedení, ale někdy už efekt ztrácí účel.

Pomyslné brzdy zaskřípou také v okamžicích, kdy film opustí milostné melodrama a noří se do průzkumu hluboké ruské duše s Tolstého vírou v prostý venkovský život. Jenže to asi žádný Nerus nedokáže.