Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Cosi je ve vzduchu, jenže děti revoluce působí trochu otravně

  7:56aktualizováno  7:56
Ve snímku Cosi je ve vzduchu se režisér a scenárista Olivier Assayas vrací k vlastnímu dospívání za dozvuku studentských nepokojů roku 1968. Mladí a neklidní v jeho pojetí jsou však překvapivě nezajímaví.

Cosi je ve vzduchu

Francie, 2012, 122 min., titulky

Režie: Olivier Assayas

Hrají: Clément Métayer, Lola Créton, Felix Armand

Hodnocení: 40 %

K filmu, jenž loni brázdil festivaly a nyní doputoval do českých kin, jeho tvůrce poznamenal: "Je velmi těžké cítit nostalgii nad vlastním mládím. Já tehdy zažíval pocit zmaru." A způsob, jak se svou zkušeností režisér naložil, pojmenoval v přesné zkratce filmový fanoušek ze Švédska: "Je to francouzský film, tím je řečeno vše. Obsahuje totiž všechny stereotypy: klišé vztahů, kavárny, cigarety, croissanty, malování. Hodně malování." Assayas svou vlastní minulost promítá do postavy středoškoláka, jenž je "stejný, přesto jiný".

Účastní se anarchistických bouří, v nichž se studenti spojují s radikální politickou levicí, čte o Maovi, roznáší letáky, lepí plakáty, ale vedle kolektivních akcí má vlastní zájmy. Jednak tvůrčí ambice - maluje a chce točit filmy, jednak ženy - svou první lásku, umělkyni, vymění po jejím odjezdu za revolucionářku. Dvě dívky symbolizují hrdinovo dilema obecně, neboť při boření všeho "starého" včetně masové kultury, jíž pohrdá, nenachází v novém řádu i nové výrazové prostředky.

Fotogalerie

Proletariát by nerozuměl

Paradoxně je nenašel ani Assayas. Mohl zvolit laskavý nadhled či hořkou ironii, místo toho však odvěkou deziluzi dětí revoluce sleduje tak popisně a nezaujatě, až záměrnou civilnost utopí v nezáměrné nudě. Potomci smetánky kradou rodičům z kapes peníze, schůzují, řeční, demonstrují, zapalují; pak vyrazí za soudruhy dělníky do Itálie, kde potkávají další vrstevníky meditující o Trockém, kulturní revoluci nebo cestě do Nepálu. Až v půli filmu zazní klíčový dialog. "Neměly by mít revoluční filmy i revoluční jazyk?" ptá se hrdina na aktivistické projekci. "Proletariát by jim nerozuměl," uslyší, načež namítne: "Ale tyhle jsou nudné!"

A stejně otravně působí i snímek Cosi je ve vzduchu. Znázorňuje bezcílnost, těkání a tápání tak věrně, že sám uspává. Hrdina se sice chce lišit, leč také zírá z plátna jako boží umučení; vůbec všichni jsou podle téže šablony krásní, dychtiví, naivní, čistí a divákovi hluboce lhostejní. Jen jeden okamžik ještě historku oživí: když se mladík hádá s otcem o literární kvality Maigreta, načež sám přičichne ke komerční práci. Assayasův tatínek Jacques Rémy totiž opravdu psával scénáře podle Simenonových detektivek, dobovou sérii s Jeanem Richardem v roli komisaře. Pro rozhněvané mladé muže znamená televizní krimi nutně umělecký poklesek - ale možná by dnes Assayas vzal opovrhovaným Maigretem rád zavděk. O znaveném publiku režisérova snímku nemluvě.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.