RECENZE: Film o Edith Piaf, velké lidové melodrama
Marion Cotillardová jako Edith Piaf (2007) | foto: Bioscop
New York, rok 1959. Přijíždí houkající sanitka, záchranáři s nosítky si razí cestu do sálu, odkud zní nezaměnitelný hlas. Edith Piaf. Právě pro ni jedou, právě jí je zle, ale dál zpívá. Pořád ještě zpívá; jako o život.
Tak začíná životopisné drama Edith Piaf, které se zrodilo ve Francii, točilo hlavně v Česku a svou mezinárodní cestu zahájilo na letošním Berlinale. Tam jako všude jinde se mu tleskalo - ale kdyby se daly ovace roztřídit, na samotný film by jich zbylo málo.
Příběh slavné francouzské šansoniérky totiž stojí na jejích písních, které byly - s výjimkou několika nedochovaných, tudíž nově nazpívaných „pouličních“ výstupů - převzaty z původních nahrávek, a na skvělé Marion Cotillardové v titulní roli. Už od prvního záběru dává herečka najevo, že tohle je její triumf.
Bez sentimentu
Režisérovi Olivieru Dahanovi slouží ke cti, že zejména v první půli vyprávění důsledně udržuje tvrdě nesentimentální tón. Osud příští hvězdy přitom k lítostivým slzám svádí: hned po americkém startu se děj vrací skokem do Paříže roku 1918, kdy matka odloží zanedbanou dcerku k babičce, odkud ji otec převeze ke své matce - do nevěstince.
V onom „hnízdě neřesti“, kde vládne křiklavá paráda i domácká pospolitost, tráví holčička paradoxně nejsladší chvíle svého dětství, hýčkána prostitutkami s jejich mateřskými touhami jako panenka. Tady zažije i období, kdy dočasně ztratí zrak a jímavě prosí: „Já nechci být slepá, svatá Terezičko!“
Bohužel už v téhle rané životní kapitole režisér ukáže, že jeho úvodní skok časem nebyl ojedinělý. Zvolil si totiž nejbanálnější vypravěčskou metodu či spíše manýru, jakou snad kinematografie zná, takzvané flashbacky neboli retrospektivní záběry, jejichž pomocí čistě mechanicky cestuje v časoprostoru.
Třeba dívenka, již „hříšné tety“ vyzdobí při hře líčidly, přivolá obraz dospělé Edith Piaf rovněž před zrcadlem. Jiný než vnějškový efekt tyhle spojnice nemají, o smyslu už vůbec nemluvě - Dahanovi se zjevně jen příčilo vyprávět „obyčejně“, tedy chronologicky. Paradoxně tím stejně nezakryl, že filmařsky představuje Edith Piaf pouze běžný přírůstek do rodiny solidně ilustrovaných životopisů.
Uhrančivá, nesnesitelná
Nicméně ona zdobná tržkovitost má jednu výhodu: Cotillardová je na plátně co chvíli. Z drogových vizí se přenese ještě jednou do dob, kdy ji otec vytrhne z útočiště červených luceren a spolu putují s cirkusem a poté sami dva, až se první náhodný divák - mimochodem Vladimír Javorský - zeptá, co umí „ta malá“.
Dívka začne zpívat Marseillaisu; od té chvíle ví, jak se živit, následují vzestupy a pády, lásky a zrady - a Cotillardová se ujímá žezla naplno. Nehraje Edith Piaf; ona se jí takřka stává. Nejde jen o fyzickou podobu, přesně posazený nakřáplý hlas nebo věrnou nápodobu pěveckého projevu.
Herečka především vyzařuje sílu osobnosti: její Edith Piaf je drze klackovitá holka z ulice i opilecky pánovitá, nesnesitelná hvězda, a přece vždycky znovu uhrančivá. Ostatní herci, dokonce i Gérard Depardieu v roli objevitele zpěvaččina talentu, se jí klidí z cesty, jako by si ani netroufali rušit velké sólo Marion Cotillardové.
Když zpívá slavné Je ne regrette rien, splynou herečka s postavou v iluzi jedné nesmrtelné bytosti. Ale jinak má film podobu, již přesně vystihl jeden pařížský fanoušek slovy „velké lidové melodrama“.
Tipy z televizního programu
Recenze: Pobřežní hlídka 25 %, 7 životů 55 %, Poslední závod 45 %, My, občané Protektorátu 65 %, Mrakodrap 50 %, Velká čínská zeď 50 %, Invaze 40 %, Wonka 70 %, Trojúhelník smutku 75 %, Dámský klub 40 %, Nit z přízraků 75 %
Klíčová slova: Kristina Kloubková, Survivor Česko & Slovensko, 7 pádů Honzy Dědka, Utajený šéf
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Na vlnách Jadranu, Policie Hvar, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny
Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána
Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...
Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora
Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu
V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....
Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu
Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený
Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...
RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace
Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...
TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert
Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...
Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana
Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...
Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti
Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...
Prodej stavebního pozemku 877m2 s projektem a stavebním povolením v exkluzivní lokalitě Draháň-Troja
Drahanská, Praha 8 - Čimice, okres Praha
3 650 000 Kč