Během oněch jedenácti let však kapela z obchodů s hudbou nezmizela: od oné poslední řadovky Šepoty a výkřiky jí vyšlo devět nosičů. Šlo však vesměs o živé nahrávky, archivní záznamy nebo dvě sólová alba Pavla Zajíčka. Kapelovou novinku v pravém slova smyslu máme v ruce až nyní díky tradiční vydavatelské značce Guerilla Records.
Životy? Nebo bludné kruhy?DG 307 Vyd. Guerilla Records |
DG 307 byli proslulí častými změnami sestav a ta, ve které se sešli při nahrávání nového alba, je mimořádně zajímavá. Klade totiž důraz jednak na smyčce, jednak na basové tóny. Hlavní souzvuk tvoří bicí, housle, violoncello, elektrický kontrabas a baskytara. Tedy sestava zvukově unikátní, srovnatelná snad jedině s některými partiturami ze světa soudobé vážné hudby, ke které ostatně "Dégéčka" měla blízko odjakživa.
Z toho vychází hudební složka pětidílné kompozice, která obsah alba tvoří. Složil ji houslista Tomáš Vtípil, který přispěl i různými elektronickými zdroji zvuků, ruchů a hluků, jež mají tentokrát na albu větší prostor než v minulých letech, byť na nich kapela primárně nestaví jako ve svých začátcích v 70. letech.
Ať už se hrají táhlé hluboké plochy jako třeba v úvodní části Noc, to je něha, dynamičtější skoro rockové pasáže s tepajícími smyčci jako v Ty tváře mlčej, nebo party zřejmě do značné míry improvizované jako Čekal jsem, že přijdeš, důležité je jedno: DG 307 nejsou podobní ničemu známému na současné scéně.
Jejich originalitu podtrhuje i deklamativní projev zakladatele kapely Pavla Zajíčka. Ten se tentokrát o své hlasové party překvapivě podělil s cellistou Tomášem Schillou. Jeho zcela odlišný výraz řeči dodává jejich "dialogu" zajímavý rozměr.
Zajíček je samozřejmě především básník a jeho kapela do značné míry stojí na jeho lyricko-existenciálních textech. Závěrečná tečka: "Nebuď opatrnej! Neboj se ničeho! Ničeho se neboj! A jdi!" platí nejen pro toto album, ale pro celý Zajíčkův život.