Monika Načeva v pražské MeetFactory

Monika Načeva v pražské MeetFactory | foto: Vráťa Kocourek

RECENZE: Dekadentní bublina měla smysl. Zbyla po ní nová Načeva

  • 0
Údajně "kontroverzní" výstava Decadence Now! je za námi, bublina naštěstí splaskla, zůstane nám po ní ale jeden "vedlejší produkt": nové album Moniky Načevy The Sick Rose. Mezi námi řečeno - je tisíckrát zajímavější než ona výstava s poněkud "prošlou záruční lhůtou".

Načeva & Wright: The Sick RoseThe Sick Rose přináší v kontextu tvorby Moniky Načevy některé novinky. Zpívá tu v několika písních anglicky. Ani jeden text není od Jáchyma Topola. Album vzniklo v anglickém Yorku. Autorem všech hudebních základů je Brit Tim Wright. Novinkou naopak není, že album s sebou nese zcela specifickou magickou atmosféru a že víc než v podobných elektronických projektech je tu zohledňována textová stránka.

Už bylo řečeno, že album de facto vzniklo na popud pořadatelů výstavy Decadence Now!. Monika Načeva ovšem na rozdíl od nich neposbírala vyšeptalé rádobynechutnosti, které už nepopudí ani klášterní kuchařku. Pojednala dekadenci blíže jejímu původnímu smyslu, tedy tak, jak je tento termín používán v literatuře.

Monika Načeva a Tim Wright v brněnském klubu Fléda

Monika Načeva a Tim Wright v brněnském klubu Fléda

Jakkoli jediný z autorů zpívaných textů je skutečným dekadentem podle literární vědy (Karel Hlaváček, jehož Večer teskné nálady album uzavírá), z Antonína Sovy, Williama Blakea či, konec konců, z fragmentů dopisu Franze Kafky Mileně Jesenské, vybrala zpěvačka (a více či méně upravila) verše, jež jsou postulátům dekadentní lyriky velmi blízké.

Navíc české verše a jejich náladu velmi dobře vystihl Tim Wright ve svých elektronických hudebních kolážích. Využívají širokého spektra výrazových odstínů: zvuků, povědomých ze začátků syntezátorové hudby, impresionistických ploch, přímočarých tanečních groovů i všelijak polámaných rytmů, prvků konkrétní hudby i vyloženě "laboratorních" odstínů.

Monika Načeva a Tim Wright v pražské MeetFactory

Monika Načeva a Tim Wright v pražské MeetFactory

Lze říci, že The Sick Rose je v klasickém smyslu jedním z "méně hudebních" či přesněji řečeno "méně písničkových" alb, v některých skladbách se vlastně jedná o recitaci za doprovodu elektronických zvuků i ruchů. Jenomže – kolik hudby je "víc" a kolik "méně"? A jaké hudby? A co to je vlastně hudba? Mimo jiné nositel emocí? Těch je na The Sick Rose za dvacet jiných cédéček.

Načeva - Wright: The Sick Rose
vyd. Christopher Robin
Hodnocení iDNES.cz: 80%