Není to plnohodnotná studiovka ani živák. Ale když si poslech jednotlivých částí rozložíte nadvakrát, je naštěstí co ocenit.
Příjemná, nevýrazná
Týká se to především nového materiálu, se kterým zpěvačce skladatelsky pomohl podobně jako na desce IRM americký písničkář Beck. Napsal pro ni chytlavé elektropopové songy se zvláštní, línou náladou, které jemný a tenký hlas Gainsbourgové přesně konvenuje. Jako dříve totiž zůstala především křehká, éterická a nenápadně atmosférická. Úvodní Terrible Engels i následující Paradisco se v tomhle ohledu hned vrývají do paměti, aniž by se jakkoliv vyzývavě vnucovaly.
Charlotte Gainsbourgová: Stage Whisper (obal alba)
To samé platí i o další výrazné skladbě alba – intonačně roztomile nepřesném, ale hymnickém duetu Got to Let Go s Charliem Finkem z kapely Noah and the Whale. Škoda, že v nových písničkách zůstává Gainsbourgová sice celkem příjemnou, ale ve výsledku docela nevýraznou společnicí.
Přitom během následujícího koncertního záznamu ukazuje, že naživo dovede s energií zpěvu přeci jen pracovat víc. Zvlášť když se evidentně může opřít o šikovné muzikanty.
Škoda, že jako kočkopes studiové a živé desky i tak její čtvrté hudební album vyznívá v příliš mnoha ohledech nedotaženě.
Charlotte Gainsbourg: Stage Whisper
CD, 399 korun
Hodnocení MF DNES: 60 %
