Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Zaz vzdává hold své Paříži. A živelné kouzlo se opakuje

  16:46aktualizováno  16:46
Je překvapivé, jakým fenoménem a za jak krátkou dobu se stala zpěvačka Zaz i v prostředí hlavního proudu ovládaném anglo-americkou produkcí. Právě vychází její nové album Paris.

Colours of Ostrava 2014: ZAZ | foto: Matyáš Theuer, Colours of Ostrava

Ani na svém třetím albu Zaz nijak nereflektuje pravidla hlavního proudu – z pokusu o angličtinu ve slovech duetu s kanadskou zpěvačkou Nikki Yanofski I love Paris / J’aime Paris je evidentní, že by to stejně ani moc nešlo.

V případě desky Paris by to však navíc bylo úplně proti jejímu smyslu. Oproti debutu a loňskému albu Recto Verso má totiž novinka zcela jasný koncept – Zaz na ní vzdává hold své francouzské metropoli výhradně prostřednictvím coververzí, které jsou zároveň zcela francouzsky stylové a přitom nepostrádají její osobitost, rozvernost a drzost, kterou posluchačům učarovala. Svůj charakter si uchovala, přestože k práci na desce nečekaně přizvala člověka z jiného hudebního světa – Quincyho Jonese, který proslul zejména produkcí nejslavnějších alb Michaela Jacksona a zde dal některým skladbám swingový až soulový nádech.

Ústřední jsou však bigbandové dechy a důraz na práci s vokály – v tomto směru Zaz zaujme ve skladbě A Paris, kde jí kapelu nahrazují doprovodné vokály. Také další hosté, z nichž vyniká klasik francouzského šansonu Charles Aznavour, jsou už z ryze frankofonního prostředí.

Právě duet s Aznavourem v písni J’aime Paris Au Mois de Mai, jehož devadesátiletý hlas v sobě má nebývalý prožitek a přitom ctí lehkost melodie, patří k vrcholům desky, která zaujme nebezpečnou nakažlivostí. A to i přesto, že je vlastně od začátku do konce předvídatelná. Nechybějí tu nástroje typické pro atmosféru francouzských písní, jako je akordeon a klarinety v Sous le Ciel de Paris, kterou Zaz svým nakřáplým hlasem sebevědomě převzala a rozzářila po Edith Piaf.

Paris

autor:

CD, 429 Kč

Hodnocení: 80 %

Vypořádala se s ní se ctí, ale je patrné, že jí pěvecky přece jen mnohem více vyhovuje rozvernost a živelnost, kterou rozjíždí třeba ve skladbě La Parisienne, jejíž vygradované finále je pro Zaz tím typickým, kdyby nešlo o předělávku, tak až rukopisným momentem.

Přestože jde o album složené z coververzí, má v sobě deska Paris jazzovou líbivost, šansonovou melancholii, popovou lehkost i kupletovou přidrzlost. Už po prvním poslechu je zřejmé, že i s jistou absencí originality se živelné kouzlo zpěvačky, která tuzemské publikum nadchla na festivalu Colours of Ostrava a svůj chystaný pražský koncert ve Foru Karlín vyprodala po jediné tiskové zprávě, již potřetí opakuje.

Autor:


Témata: Charles Aznavour




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.