Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Bůh masakru sází na jistotu, Krvavé svatbě experiment nevyšel

  17:25aktualizováno  17:25
Brněnská jeviště uvedla dvě inscenační jistoty, jež nenadchnou ani neurazí. To se dá s jistotou říci o hře Bůh masakru v Mahenově divadle i inscenaci Sliby chyby Městského divadla. Zato studenti herectví si s mladým režisérem ve Studiu Marta ukousli v Lorkově dramatu příliš velký krajíc.

Záběr ze hry Bůh masakru | foto: Mahenovo divadlo

Mahenovo divadlo: Bůh masakru (65 %)
Na hry letos pětapadesátileté dramatičky Yasminy Rezy z íránské židovské rodiny se inscenátoři celého světa vrhají jak jestřáb na kořist. Bodejť ne, její pevně a dokonale vystavěné scénáře se s humorem strefují do našich současných stereotypů a slabostí natolik přesně, že jsou úspěšné napříč všemi světovými jevišti.

Boha masakru z roku 2006 si kromě režiséra Romana Polanského, který Rezin scénář v roce 2011 zfilmoval s Kate Winsletovou a Jodie Fosterovou v hlavních rolích, vybralo i nejedno české jeviště. Naposledy po této jistotě sáhlo Národní divadlo Brno.

Režisér Milan Schejbal vede sice herce od počáteční až přespřílišné křečovitosti k vzájemnému opileckému odkrytí charakterů nepříliš moudře, protože je tlačí ke kabaretnímu přehrávání, ale text je pro každou postavu vystavěn tak vtipně, že to publikum hercům nejspíš odpustí. Tereza Groszmanová, Klára Apolenářová a Petr Bláha se v příběhu o rodinách, kde jedno děcko zraní v parku druhé, ubránili křečovitosti o něco méně než zemitý a přirozenější Petr Halberstadt.

Městské divadlo Brno: Sliby chyby (65 %)
Podle scénáře filmu Byt od slavného amerického režiséra Billyho Wildera vznikl muzikál Neila Simona s hudbou Burta Bacharacha Sliby chyby. I tady šlo o inscenační jistotu, po níž skočilo Městské divadlo Brno a režisér Stano Slovák.

Nepříliš charizmatický, ale pěvecky vcelku zdatný Lukáš Janota byl po právu pověřen ústřední rolí loosera Chucka Baxtera, jehož jediným kladem v očích kolegů z velké newyorské pojišťovny je jeho byt, kam si ženatí pánové vodí svoje milenky. A role mu sedla stejně jako Martě Matějové ta její: mile obyčejná holčina Fran Kubeliková, která se v Chuckově bytě ocitne s jeho záletným šéfem. Chuck pochopitelně Fran tiše miluje a všechno dopadne barvotiskově, tedy dobře.

Od úplné červené knihovny hru zachraňuje svižně a vtipně napsaný scénář. Tedy až na slova písniček od Hala Davida, ale to už tak v muzikálech bývá.
Celá inscenace však nijak neurazí. Režijně, herecky, tanečně ani pěvecky s ní také o mnoho víc udělat nešlo. Komu schází v Brně operetka a lehká múza vůbec, pro toho jsou Sliby chyby to pravé.

Studio Marta: Krvavá svatba (40 %)
Krvavé drama Frederika Garcíi Lorky o svatebním dni, při němž nevěsta ženichovi uteče s milencem a vše skončí smrtí milence i ženicha, si vybral letos čtyřiadvacetiletý režisér Juraj Augustín.

Se studenty herectví na Janáčkově akademii múzických umění stvořil inscenaci, jejíž poeticky vášnivé poselství bohužel nedorazilo od herců k divákům.

Může za to především neústrojná režie, která se sice až zalyká inscenačními nápady a prudkým projevem herců, jenže původní scénář rozmělňuje takřka k nečitelnosti. Což platí i o vložených Lorkových básních, byť je většina herců recituje opravdu dobře. Mládí a nezkušenost hereckých představitelů většině z nich však navíc neumožňuje hrát životem semleté či krajně vášnivé postavy uvěřitelně.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.