Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Brněnský muzikálový kýč, školní besídka a Hrabal do naha

  19:16aktualizováno  19:16
Společným jmenovatelem tří brněnských divadelních premiér je konstatování, že ne vždy se zadaří. Ať už se inscenátoři spolehnou na slabý text, chabý inscenační plán nebo na rutinu.

Ze hry Mladý Frankenstein | foto: Městské divadlo Brno

Mladý Frankenstein (30 %)
Proč si Městské divadlo Brno vybralo pro svou Hudební scénu muzikál Mela Brookse a Thomase Meehana Mladý Frankenstein, je velká záhada. Pokračování příběhu zrůdy, již tentokrát uměle oživí z Ameriky přesídlivší vnuk původního rumunského vědce, je na první signální hrající operetkový kýč, který nedosahuje komického nadhledu, ale je vystavěn na oplzlých, i hudebně prvoplánových číslech a předpokladatelném ději.

Ani Petr Gazdík se při svém režijním výkladu nedopracoval nadhledu a la Hrad v Karpatech, jen umocnil laciné obhroublé žertíky, a navíc nechal i skvělé herce předvádět křečovité pimprlové divadlo. Které podtrhují i kostýmy Veroniky Hindle, jež například rádoby folklorní minišatečky rumunských vesničanek ozdobila hnědými kraječkovanými "bradavkami".

Vydařenou složkou tak zůstává jen hravá a skutečně nápaditá scéna Davida Bensona a herecká i pěvecká zručnost celého ansámblu.

Kupci hvězd (20 %)
Ještě víc je inscenačního přehmatu líto u nízkorozpočtového divadla Feste, pro něž Jiří Honzírek, Tomáš Sýkora a Petr Maška sestavili vlastní hru Kupci hvězd z textů Petra Pitharta, Miloslava Petruska, Pavla Barši či Olgy Lomové. Vybírali je z esejů v knize Intelektuál ve veřejném prostoru, což je téma, k němuž se v čele s režisérem Jiřím Honzírkem chtěli vyslovit.

Jenže změť přehnaně emocionálních výstupů dosahuje maximálně úrovně amatérské školní besídky pro pár kamarádů. Jen u nich totiž projde, že jediné, co si odnesete, je poznatek, že v závodní jídelně nebyl avizovaný holandský řízek s bramborovou kaší a ani dva vysokoškolsky vzdělaní pracovníci jej nedokázali uvařit.

Ostře sledované vlaky (40 %)
Ivo Krobot režíruje texty Bohumila Hrabala opravdu jako na běžícím pásu. Takže svou několikátou inscenaci Ostře sledovaných vlaků, tentokrát v Mahenově činohře Národního divadla Brno, obměňuje patrně hlavně díky hereckým představitelům jednotlivých postav. Zaplať pánbůh za nosný text a úchvatný příběh, ačkoliv jej většina diváků už viděla ve filmu Jiřího Menzela.

Hodnocení jevištní adaptace válečného děje kolem železničářského eléva, který přijde o panictví a zároveň se stane nechtěným hrdinou, srážejí však na kolena dvě složky. Jednak tradičně "unavení" bardi brněnského Národního divadla, jednak vlastně skoro všechno, čím chtěl režisér ozvláštnit příběh vystavěný spíš na scénáři Menzelova filmu nežli na Hrabalově knize.

Filmové podobě na jevišti neprospívá ani doprovodný chór složený z hopsajících prvorepublikových tanečnic a zpěvaček, ani závěr se zabitým Hrmou v podání Michala Daleckého, který se za doprovodu původního Hrabalova textu Apokalypsa svléká do naha a odchází za kulisy.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.