Slávek Boura na zkoušce muzikálu Naháči

Slávek Boura na zkoušce muzikálu Naháči

RECENZE: Bourovi Naháči dostali nulu. Do konce vydrží ti nejotrlejší

  • 175
Multimediální interaktivní muzikál Naháči režiséra Tomáše Váni překonal veškerá očekávání. Těžko totiž mohl dopadnout hůř.

Sliboval "příběh o maskách, které všichni máme navenek i uvnitř, a také o nevyřčených emocích a lásce", ale nemá pořádně hlavu a patu. A nejen písně, ale i samotné výkony zpěváků (Martin Maxa, Pavel Rudolf Plasche) jsou dost skličující. Ve spojení s tanečními čísly a choreografií typu motáme se po jevišti a houpeme se do rytmu člověk musí přemýšlet, jestli si z něj tvůrci nedělají legraci.

Nekupte to!

Spektákl začal úvodem spoluautora muzikálu Slávka Boury, který divákům v sále zdůraznil, jak jedinečné divadelní akce se účastní. Všechna představení totiž přenáší internet, a tak se i diváci v sále stanou účastníky Naháčů - za pouhých 80 korun se na vás z gauče může podívat i vlastní babička (nekupte to). Navíc jde o muzikál interaktivní, takže vám babička může přes chat poslat do divadla vzkaz. Diváci totiž, alespoň jak tvrdí tvůrci, mohou posílat své komentáře, které se objevují přímo na obrazovce na scéně. Nakolik jsou tyto komentáře autentické, je otázkou. Na premiéře to vypadalo tak, že si je autoři píší sami a snaží se imitovat virtuální komunikaci. "Myluju toho s tím úchilným tygrem na tričku. Ten je božííí :)))!," objeví se na tabuli například. Člověk si tedy i počte.

Po seznámení s postavami, které mají i svou virtuální podobu na svítících obrazovkách, začne jít do tuhého, protože se probouzejí první myšlenky. Nejenže  jednotlivé postavy postupně odhalují své strachy a bolesti, ale dochází i k obecnějšímu filozofování. 

Zásadní myšlenka muzikálu je vyjádřena písní, v jejímž refrénu se ozývá: "Život je hra tvrdá, bez masky se nedá," a odzbrojující je i úvaha o lásce, ve které se postavy shodují, že nejdůležitější je, aby láska byla upřímná. "To si snad zaslouží potlesk, ne?" pronese poté Daniela Šinkorová do publika. Tomu se říká interaktivita.

Tristní výsledek podpoří i to, že zpěváci zpívají do kamery zavěšené od stropu (aby si i diváci u počítače přišli na své) místo do publika, což působí komicky. Celkovou technickou nedokonalost prozrazuje také opožděný obraz na obrazovce, který někdy tyto záběry ukazuje i divákům v sále.

Muzikál Naháči je zážitkem strašným a dekadentním. Ale je dobře, že se odehrává zrovna v GoJa Music Hall na Výstavišti. Když si totiž po tomhle kulturním prožitku člověk dá u pouťového stánku kyselého hada a projede se na kolotoči, kruh se uzavře. Bizarní výlet je doveden k dokonalosti.

Hodnocení MF DNES: 0 %