Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Velkorysé setkání s Blatným je zatím nejlepší knihou sezony

  14:31aktualizováno  14:31
Torst vydal román Martina Reinera Básník o básníkovi Ivanu Blatném. Velkoryse popisuje počátky surrealismu, vliv totalit na literaturu, básníkovu desítky let trvající izolaci v ústavech i horečné psaní.

Z výstavy Přelom 68 - Ti, kteří zvolili svobodu (Ivan Blatný) | foto: Wilfried Bauer

Jeden z nejočekávanějších titulů letošního jara, Reinerův román o Ivanu Blatném, by se klidně mohl jmenovat Básníci, a nikoli "jen" Básník.

Kromě toho, že jde o velkoryse zpracovaný životopis polozapomenutého autora, podává Reiner v knize detailně zpracované a v působivých souvislostech popsané vztahy mezi českými surrealisty před válkou, situaci literatury během ní, nekompromisní a často nenávistné štěpení scény po únoru 1948 i utajované, či alespoň zamlčované aktivity básníků za totality.

Fotogalerie

Přestože těžiště knihy leží v životě Blatného, od první do poslední strany se zde rodí a umírá jak poezie, tak sama existence Nezvalova, Bieblova, Ortenova, Hiršalova, Kolářova, procitá Kundera, z Kanady píše Škvorecký, spílá a našeptává Chalupecký, vzpomíná Halas, o Blatného dílo pečuje Antonín Brousek. Nacismus, stalinismus i reformní snahy komunistů se přelévají přes životy básníků jako ničivé vlny a v jejich tvorbě bublají, pění i nenávratně boří. Zkrátka: takhle je nutné psát o dějinách literatury, aby tyto dávaly smysl v souvislostech.

A v centru velkých dějin stojí Blatný: Reiner je neúnavně fascinován osobností básníka, který jakožto sirotek začal už ve čtrnácti letech vstřebávat vliv avantgardy, psát první verše, pít, recitovat, diskutovat.

Pohnutý osud ho nejprve vynesl na výsluní, dal mu vydělat na poezii (jakkoli to dnes zní neuvěřitelně), vehnal mu do náruče ženy, které bledého poetu chtěly opatrovat i využívat - aby ho posléze uvrhl do emigrace.

Obálka nové knihy Martina Reinera o Ivanu Blatném.

Obálka nové knihy Martina Reinera o Ivanu Blatném.

V Británii Blatný vstřebával jazyk a samotu, většinu života zde však prožil v ústavech. Poprvé byl hospitalizován v roce 1948, později Československý rozhlas oznamuje, že Blatný zemřel, tak jak se to stalo několika dalším umělcům, kteří se odmítli podílet na budování socialismu.

Skoro padesát let v částečné či intenzivní izolaci polevilo jen rozvolněním koncem 60. let, přesto zemřel v roce 1990 Blatný víceméně zapomenut. Nebýt péče zdravotní sestry Frances Meachamové o jeho dílo, těžko bychom ho dnes znali jako jednoho z největších lyriků 20. století.

Faktografická bravura

Tolik fakta. Román Básník je rozvíjí, košatí detaily, sleduje každý Blatného krok, ať už vedl po brněnském Obilném trhu či po pokoji v St. Clement’s Hospital v Ipswichi. Reiner dovedl popis jeho života k faktografické bravuře, oprostil ho od romantizujícího pohledu, líčí ho na hranici literatury faktu spíš než jako čistokrevnou beletrii.

Básník

autor:

nakladatel: Torst

600 stran, 399 Kč

Hodnocení: 90 %

Přesto dokáže čtenáře ke stránkám přikovat. A paradoxně je místy jeho řeč až nečekaně artistní, povzdechy a zvolání rozmáchlá. Ale to sem patří, však tenhle osud si říká o názor. A kdo jiný by ho měl vyslovit než znalec Blatného života i díla, jenž uprostřed něj žije třicet let. Z nichž se posledních pět let intenzivně věnoval samotnému psaní. Bylo by zajímavé vidět, co všechno padlo za oběť redakčním škrtům, krácení i autorově vlastní disciplíně, vnímat organismus Blatný bez omezení oněch rozsáhlých šesti set stran románu.

Protože přesně to je výsledný dojem ze čtení: že ač tohle setkání bylo velké a intenzivní, otevřelo svět, který stojí za to obývat a zkoumat dál.

Další knihy Martina Reinera

Další knihy autora najdete na portálu Knihy.idnes.cz 



Témata: Umělec, Životopis




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.