Sevřený, silný, hutný příběh koření v drsné zemi anglického venkova devatenáctého století prorůstá skrze lidskou ryzost i podlost a košatí k sice očekávatelnému, přesto strhujícímu závěru.
Vypravěčkou je patnáctiletá Mary, nejmladší ze čtyř sester. Násilnický otec sdírá z dívek kůži, chtěl syny, je třeba pracovat na poli mužskou silou a vynahradit mu jeho zklamání. Jedno jaro otec dívku prodá, Mary odchází vypomáhat na faru za byt a stravu, z hnoje od krav se ocitá v načančaném světě zbytečností. „leštim to co bude zejtra stejně matný a bude se to musel leštit znova.“
Barva mlékaAutor: Nell Leyshonová Nakladatel: Plus 184 stran, 229 kč |
Leyshonová je mistryní formy. Její Mary má jazyk tvrdý jako lopata, hodiny neumí, Boha nectí.
"vstáváme když se rozední jdeme spát když je tma. jíme když nám kručí v břiše tak že už nemáme na výběr. buďto tak nebo když matka zavolá že je jídlo na stole."
Bez interpunkce a velkých písmen běží tok Maryina vyprávění, prodírá se k závěru, líčen zpětně dává tušit, že vypravěčka se v poslední slepé uličce příběhu pokouší jeho rekapitulací vydat prosté svědectví, které nesmí požrat koloběh věčného orání, setí, sklízení.
