Dokonce i za komedii se dá označit jen s přimhouřením obou očí, což zážitku paradoxně skoro neublíží, protože blíž než k filmové podívané má tahle upovídaná příručka neplánovaného rodičovství k rozhlasové poradně v duchu doktora Plzáka.
Koho miluje americký divák?
Zbouchnutá vychází z naprosté banality, což by nevadilo, kdyby si s ní dovedla jedinečně pohrát; na to už bohužel nedošlo.
Dva zcela rozdílní lidé z odlišných světů se spolu náhodou seznámí, opijí a vyspí, čímž by po trapném ránu mohla celá aférka klidně skončit, kdyby se neukázalo, že nezůstala bez následků. A tak ti dva z odpovědnosti vůči dítěti zkoušejí navázat skutečný vztah.
Tečka, nic víc se nestane. Veškerou legraci má tradičně zařídit kontrast mezi hrdiny. On patří k partě přestárlých puberťáků bez práce, kteří o svém internetovém projektu s „nahatou“ filmovou statistikou pouze žvaní; překvapivě obdivují politický thriller Mnichov, ale jinak zosobňují obvyklé prototypy nechutných buranů s dobrým srdcem.
Ona je naopak ctižádostivá televizní tvářička, která právě povýšila k prvním samostatným rozhovorům – a do toho přijdou ranní nevolnosti. Ještěže americký divák miluje těhotné!
Po pravdě řečeno dva tak nezajímavé lidi aby pohledal. Líp baví epizodní figurky jako dívčina jedovatá kolegyně nebo herci James Franco a Steve Carell, s nimiž hrdinka dělá zpackaná interview.
Ale Katherine Heiglová nemá takový dar sebeironie jako Bridget Jonesová alias Renée Zellwegerová; je úsměvná, pokud se úporně snaží být pozitivní, nicméně větší porci zábavy musí odpracovat Seth Rogen, jenž umí prodat vtipné výroky, leč svým vzhledem zase ženská srdce nerozbuší.
Buď lehce obhroublý, nebo lehce unavený – jiné podoby tu humor nenašel. Nicméně i tak zní zázračně, že ho aspoň špetka přežila, neboť příběh se postupně překlápí v dost otravnou moralitu plnou moudrých rad a úvah o lásce a dětech.
Kolísá i jeho stavba, dusí ji třeba mocná vata dějových odboček k trablům hrdinčiny sestry.
Deset procent filmu tvoří milé hlášky a zbytek dojemné sžívání dvou protipólů, přičemž oba se snaží tak vzorně až dětinsky, že vlastně není co řešit. Kromě otázky, jak s nimi má člověk přežít devět měsíců, které v kině obnášejí dvě hodiny vrtění a brnění.
Pro Zbouchnutou je ideální obrazovka, nejlépe televizní Vánoce za odpolední vánice, když už se opravdu nedá dělat nic jiného.
