Rozměry neveliké, ale významem cenné historické dílo je srovnatelné s fragmentem Dalimilovy kroniky. Téměř 100 let bylo považováno za nezvěstné. Do úterní aukce ho nabídl zřejmě nějaký soukromý majitel, pravděpodobně rakouský. V Rakousku byla totiž miniatura naposledy viděna.
"Už jsem na několika aukcích v zahraničí byl, ale pro takhle vzácnou věc letím poprvé," podotkl ředitel Galerie Středočeského kraje Jan Třeštík, který do Londýna letí spolu s Rathem.
Autor iluminace je neznámý
Barevná kresba nazvaná Těžení stříbra v Kutné Hoře je zřejmě druhotně vyříznutým titulním listem z kutnohorské chorální knihy. Jaké, to se už zřejmě nikdy nedozvíme. Stejně tak je nejasné, kdo a pro koho ji objednal. Předpokládá se, že to bylo pro kutnohorský kostel sv. Jakuba. Donátorem mohl být někdo z vážených kutnohorských měšťanů, ale zrovna tak i některý z místních cechů.
Možní kupciStředočeský kraj ji chce získat pro kutnohorskou Galerii Středočeského kraje. Český stát se aukce nezúčastní. Předpokládá se, že zájem o miniaturu budou mít soukromí sběratelé nebo Vídeňská národní knihovna, kde je uložen o něco starší titulní list takzvaného Kutnohorského graduálu, který rovněž znázorňuje dolování stříbra. |
Jak se knižní kresba dostala z českého území do zahraničí, je rovněž nejasné. Nějakou dobu ji zřejmě vlastnil Petr Vok z Rožmberka, který ji kolem roku 1590 daroval vévodovi Ferdinandu Tyrolskému. Další její osudy byly neznámé. Poslední stopa končí v roce 1920, kdy se objevila v jedné soukromé sbírce ve Vídni. Dál už se neví nic.
"Jde o jednu z nejvýznamnějších iluminací, která vznikla severně od Alp. Byla pozoruhodná i svým světským námětem, který byl v té době v umění neobvyklý," poznamenal Ondřej Chrobák, šéfkurátor Galerie Středočeského kraje. Kresba znázorňuje, jak dělníci pracují v dole, tavení rudy, slévání kovu v hutních pecích a nakonec ražení mincí a pohled na mincíře ve Vlašském dvoře. V praporcích v horní části listu je vyobrazena iniciála W, která patří českému králi Vladislavu Jagellonskému.
Detail iluminace
Pokud vzácné dílo Středočeský kraj získá, milovníci starých tisků mají naději, že ho do konce roku spatří. Středočeská galerie ho chce ještě letos krátce zpřístupnit, kdy a kde, to ještě neurčila.
Půjde o mimořádnou událost, protože dílo nebylo od středověku veřejně vystaveno. Poté ho galerie přenechá konzervátorům a restaurátorům. Následně ho vystaví v Jezuitské koleji v Kutné Hoře, sídle galerie.
Historie iluminaceKonec 15. století: Některý významný donátor, například kutnohorský měšťan nebo člen místního cechu, si objednává iluminaci. Dílo zobrazuje, jak se v Kutné Hoře těžilo a zpracovávalo stříbro. Autor je neznámý, zřejmě to byl někdo z okruhu pražské dílny Mistra Matouše, nejvýznamnější iluminátorské dílny té doby. |
O dílo se zajímala i Národní knihovna a Národní muzeum. S ohledem na finanční možnosti a také proto, aby se síly netříštily, nakonec vyráží do boje jen Středočeský kraj. Podle Třeštíka zareagoval nejpružněji.
