Radovan Lukavský vzpomíná s Hamletem

Benefice se v poslední době poměrně často objevují v programech divadel i televizí; povětšinou jde o jednorázový slavnostní večer. V pražském Národním divadle se rozhodli uspořádat benefici nejstaršímu členovi tamní činohry Radovanu Lukavskému. Tady ovšem jde o reprízované představení Nebyl jen Hamlet, které diváci najdou každý měsíc jednou či dvakrát na programu Divadla Kolowrat.

Lukavský vystupuje na prknech Národního divadla šestačtyřicet let. Mohlo to být ještě déle, ale první nabídku na angažmá, kterou mu v roce 1954 přednesl tehdejší šéf činohry Zdeněk Štěpánek, odmítl. Podle vlastních slov si do Národního ještě netroufal. Nabídku nového šéfa Otomara Krejči na hostování v Pleskotově Svaté Janě o tři roky později už vzal.

V té době se na první scéně chystala také inscenace Hamleta s Karlem Högerem v hlavní roli, ve které měl Lukavský hrát Horatia. Stala se však věc v českých divadlech nevídaná: Höger titulní roli vrátil, neboť chtěl hrát současné postavy. Pleskot si tedy zavolal Radovana Lukavského a do role Hamleta ho jednoduše "povýšil".

Tehdejší Hamlet je také první a zároveň hlavní rolí, o které ve své benefici Lukavský začne vyprávět. Sedí u stolku s kolegyní a nahrávačkou Janou Bouškovou, za nimi se promítají fotografie z nejslavnějších inscenací i hercova osobního života. Opodál ve stínu stojí almara, jejíž zásuvky nesou názvy Lukavského rolí. Jinak zůstává nevyužita - jen dvakrát si z ní Boušková vypůjčí složku s textem a archivními materiály.

DIVADLO KOLOWRAT PRAHA

Nebyl jen Hamlet
(benefice Radovana Lukavského)

Účinkují Radovan Lukavský a Jana Boušková.

Ostatně proč plenit skříň, když všechny vzpomínky obstará pamětník. Podle scénáře se zdráhá začít s Hamletem, pomyslným vrcholem, ale ubránit se nemůže. I bez scénáře. Vždyť od něj se odvíjí jeho kariéra v Národním divadle. Ale jeho další vyprávění není procházka skrze ony šuplíky: Lukavský hovoří spíše o svízelích hereckého života a slavných lidech, které při práci potkal. Je až mrazivě dojemný, když vzpomíná na uznání, které mu po premiéře Hamleta připravil bývalý kolega; je melancholický v souvislosti s inscenací Obchodníka s deštěm, kterou režíroval Rudolf Hrušínský; je zapálený - to když přednáší několik svých slavných monologů.

Jana Boušková v inscenaci, respektive její první polovině, přijala roli nevděčnou: tenhle večer přece patří jen Lukavského vzpomínkám. Herečka je s tím smířena, ochotně vznešenému kolegovi naslouchá, někdy sled vyprávění usměrňuje. Její chvíle teprve přijde: druhou, hranou část benefice totiž tvoří Mittererova aktovka Pšenice na dálnici psaná pro dva herce - tedy Lukavského a Bouškovou.

Večer Radovana Lukavského se obejde bez hostů i velkých gest. Ti starší hercem zmiňovaná jména pamatují, mladší je znají alespoň z televize. Být pamětníkem není podmínkou. Prostě takové milé setkání s velkým hercem.

Nebyl jen Hamlet (Benefice Radovana Lukavského). Fotografie z představení pražského Divadla Kolowrat.

Nebyl jen Hamlet (Benefice Radovana Lukavského). Fotografie z představení pražského Divadla Kolowrat.

Nebyl jen Hamlet (Benefice Radovana Lukavského). Fotografie z představení pražského Divadla Kolowrat.

Nebyl jen Hamlet (Benefice Radovana Lukavského). Fotografie z představení pražského Divadla Kolowrat.