Výstava filmů Vítězslava Tichého na zámku v Napajedlích. Lída Baarová ve filmu Dívka v modrém (1940). | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Lída Baarová dostala 15 milionů, členové filmové rady se pohádali

  • 99
Patnáct milionů korun pro Lídu Baarovou v režii Filipa Renče, šest milionů na film Miloše Zábranského Tenkrát v Ráji a čtyři miliony projektu Josefa Abrháma Když nemůžeš, přidej. Tak rozdělila peníze na nové snímky Rada Státního fondu kinematografie - a zároveň se rozdělila na dva tábory.

Rada chce podporovat méně filmů vyššími částkami, takže po bodování jednotlivých projektů prošly jen tři první s nejvyšším ziskem bodů. Pět členů, k nimž se připojily další dvě kolegyně, se však od výsledků distancovalo a odmítá se na rozhodování o výši přidělených peněz dál podílet.

Skupina, do níž vedle předsedy Rady Petra Vítka patří třeba producent Jaromír Kallista či publicistka Tereza Brdečková, protestuje proti „nestandardnímu netransparentnímu postupu mimo stanovená pravidla, jímž Rada ztrácí důvěryhodnost“. Výsledky se podle ní rozcházejí i s hodnocením expertů.

Opačný tábor třináctičlenné Rady, kam patří mimo jiné Jana Škopková, naopak vydal stanovisko, v němž nespokojené kolegy vyzývá, ať zváží své setrvání v Radě, pokud nejsou schopni přijmout názory druhých. „Nemohou se distancovat poté, co sami hlasovali, jen proto, že se jim výsledky nelíbí,“ tvrdí oponenti.

„Rebelům“ uvnitř Rady vadí tajný a zprůměrovaný systém hlasování. „Anonymita otvírá brány lobbingu a korupčnímu jednání. Chceme své tabulky podepisovat a zveřejňovat, protože za svými názory si stojíme,“ zaznělo z jejich tábora.

„Schovávání radních za anonymitu hodnocení opravdu neprospívá ničemu. Měli by být schopni svou argumentaci obhájit i před odmítnutými tvůrci,“ míní producent Adam Dvořák. Jeho projekt Gangsterka Ka podporu nedostal.

Částky ze státního fondu, kam mimo jiné přispěje procentem ze vstupenky každý divák v kině, však činí jen zlomek rozpočtů. Třeba náklady historického příběhu Lída Baarová se celkem odhadují na 80 milionů korun.