Na výstavě je možné spatřit výběr zejména z autorových olejomaleb, kterých doposud Rachlík vytvořil čtyři sta. Podle vlastních slov prý každý obraz vytváří velice dlouho a někdy pracuje i na více plátnech najednou. "Mám věci, které někdy vůbec nedodělám," prozradil na sebe novinářům. Rachlíkova tvorba, která sestává zejména z olejů a pastelů, je tvořena tematickými cykly, které se vážou vždy k jedné problematice. Jeden ze známějších je nevystavený cyklus Polittico týkající se roku 1968. Jako celek je však autorova tvorba řazena k českému fantazijnímu realismu.
První fáze Rachlíkovy tvorby se ještě datuje do šedesátých let a je na ní znám vliv této problematické doby. U mladé generace se tehdy také začaly probouzet požadavky po navázání kontinuity s přerušenou linií s předválečným evropským a světovým modernismem. Deset dní po invazi odjel Mikuláš Rachlík do Florencie, kde prožil celé následující desetiletí. V sedmdesátých letech krátce přesídlil do Milána, po šesti letech se však vrátil. V okolí Florencie autora hlavně inspirovaly mystické pozůstatky italských prapředků Etrusků. Z tohoto období se datuje Rachlíkova neukončená série hlav.
Prosadit se v neznámém prostředí není pro žádného umělce jednoduchou situací. Mikuláš Rachlík svůj úspěch spojuje právě s problematikou Etrusků, s jejichž osudem se do značné míry identifikoval. V roce 1988 přemístil autor svůj ateliér do Prata, kde si díky většímu prostoru mohl dovolit vytvářet i díla rozsáhlejšího formátu jako například cykly Univerza, Lesy, Dveře a Živly. Celým výtvarníkovým dílem se jako stuha táhne jedna ústřední myšlenka - úvahy o osudovém ponoření do řádu přírody s jejím tajemstvím a kladení otázek po smyslu a údělu lidské existence v současném duchovním klimatu.
 Mikuláš Rachlík: Červená brána |
 Mikuláš Rachlík: Šedý pilot |
 Mikuláš Rachlík: Hlava - země VII |
 Mikuláš Rachlík: Ansedonia |
 Mikuláš Rachlík: Vesmír XIV - Grall |
 Mikuláš Rachlík: Vesmír V, cíl - horizont |
 Mikuláš Rachlík: Babylonská krajina |
 Obraz Mikuláše Rachlíka |
