Skladatel Jan Jirásek dílo, které bude mít premiéru ve čtvrtek večer, upravil pro orchestr, počítač a elektronické nástroje.
"Inscenaci bude řídit nejen dirigent, ale také elektronická taktovka. Tento speciální počítačový program bude bezprostředně reagovat na emoce dirigenta i živých interpretů," sdělil produkční Petr Vrána.
Inscenace v režii Tomáše Svobody kombinuje žánr opery s činohrou nahrávkami elektronické hudby. Osm činoherců, devět pěvců a šest hlasů z nahrávky se stanou protagonisty zatím jediného provedení tohoto Čapkova díla v hudební podobě.
Podle Vrány mohou zájemci sledovat mimořádné operní představení na internetové adrese www.ruropera.com.
Poměr umělé bytosti k člověku však tvůrci už neřeší jako za Čapkový časů. Podle mladého režiséra Tomáše Svobody tento výklad pro dnešní svět zestárnul.
"V opeře Čapkova metafora střetu techniky a lidské civilizace transformovala do neidentifikovatelného obrazu kyborga, který v sobě odráží ztrátu distance vůči technologickým protézám člověka," říká režisér.
Čapkova utopická továrna, která svět zahltila nadprodukcí robotů nerozeznatelných od lidí, má podle tvůrců neobvyklého divadelního projektu obdobu ve dnešních chrámech konzumu a osamocených lidí hledajících jen sebeuspokojení a instantní rozkoš.
Helenu Glory - dokonalou bytost - si zítra zahraje herec Richard Stanke. Tento kyborg - hermafrodit má obličej a tělo muže, ale také přiléhavý zelený kostýmek, rudé boty na vysokých podpatcích a přemrštěnou blond paruku.
Tvůrci slibují, že na scéně alternativního večera se objeví bordel, barbies či militantní úřednický svět. "Tady už není potřeba panáček či panenka na dveřích," glosuje autorka scény Jana Preková sérii odhalených toaletních mís, které tvoří součást výpravy.
Premiéra R.U.R. zároveň zahájí nultý ročník festivalu elektronické kultury Noci robotů, který v Brně vyvrcholí při veletrhu Invex.
