Quo Vadis - antická televizní opereta

V titulcích historického velkofilmu Quo vadis stojí, že jej zaplatili polští sponzoři, polské banky a polská televize spolu s americkou HBO. A přesně tak snímek vypadá: bankéřsky výpravně a zároveň televizně chudě. Jako by polský zlotý pokryl kostýmy i hostiny a americký dolar velmi působivé - a velmi krvavé - scény v cirku. Zbytek, tedy sošné popocházení, postávání, polehávání a povídání mezi umělým antickým sloupovím, ponechali finančníci na umdlévající tradici, jíž se říkalo polské televizní divadlo.

Je to zarážející. Veterán polského filmu Jerzy Kawalerowicz měl v ruce jeden z nejslavnějších milostných příběhů, navíc zasazený do mimořádně vděčných kulis starého Říma za vlády císaře Nerona. A výsledek vyhlíží, jako kdyby Cameronův olbřímí Titanic někdo rozprodal pod rukou a prach jeho úlomků nalepil na půdorys seriálu či telenovely.

Úvodní kroužení kamery kolem kolosea sice slibuje, že se chystá velkolepá podívaná. Jenže vzápětí už Petronius, díky Boguslawu Lindovi jeden z mála hrdinů pojatých v moderním, lehce ironickém odstupu, dlouze hovoří se svým synovcem, jenž propadl vášni ke křesťanské dívce. Sličnost dotyčné panny, jíž - stejně jako jejím souvěrcům - hrozí mučednická smrt, je podána v urousaně romantickém oparu: křehká víla v bílém rouchu povlává rozkvetlou zahradou.

Rozmařilé orgie patricijské smetánky zase znázorňují vyhasle cudné tanečnice, jiskrné jako televizní baletky ze socialistických Silvestrů. Císař Nero, spíše klaun než šílenec, byl vehnán do teatrální karikatury, apoštol Petr je tu velebně recitujícím kmetem na zrádné hraně parodie. Sbližování milenců se blíží dětsky nevinné romanci Old Shatterhanda a Nšo-či, zde ještě s přídavkem výchovných debat o

Quo vadis
Polsko, 2001

scénář a režie Jerzy Kawalerowicz
námět Henryk Sienkiewicz
kamera Andrzej Jaroszewicz
hrají

Pawel Delag
Magdalena Mielcarzová
Boguslaw Linda
Michal Bajor
Jerzy Trela
Franciszek Pieczka
Rafal Kubacki
Krzysztof Majchrzak

hudba Jan A. P. Kaczmarek
původní název Quo vadis                                 
délka 140 minut
žánr historický film

Quo vadis - premiéry

kina 12. prosince 2002
neřesti a hříchu.

Zkrátka na obrovském plátně se inscenuje prostřední divadlo s přepjatými gesty, vláčným přehazováním tógy, strnulým zaujímáním malebných póz a s komparsem, který měl asi vykouzlit zběsilou bizarnost, leč stvořil operetu. I mírumilovný lyrik, jenž akční žánr moc nemiluje, počne se během vleklé přehlídky vypravěčské marnosti těšit na trochu vzruchu při umouněném požáru Říma.

Servisní článek k filmu najdete ZDE.


Kdo se vydal za zážitkem podobným Gladiátorovi, dočká se scén se lvy v aréně až po dvou hodinách; jejich bravura je vykoupena zbytečně názornou, zálibně morbidní hrou s kusy lidských těl.

Ústřední romanci postupně překryjí jiní rekové jiného tématu: patosem vzedmuté oslavy víry, oběti a odpuštění. Přesto jediným skutečně silným hrdinou zůstává Petronius, tichý salonní hráč, jenž nese porážku v osudové partii s elegancí ducha. Ovšem sám na výpravný velkofilm nestačí, zvláště když očistný rozměr jeho role ušpiní v divácké paměti "aktuální" podobenství v závěru, výjev tak školácky upachtěný, že se snad ani popsat nedá.

Fotografie z filmu Quo vadis.

Fotografie z filmu Quo vadis.

Fotografie z filmu Quo vadis.

Fotografie z filmu Quo vadis.

Fotografie z filmu Quo vadis.

Fotografie z filmu Quo vadis.

,