Hodinový snímek mimořádné emocionální síly vytvořil stejný tým, který je podepsán pod velmi záslužnými televizními cykly Příběhy železné opony a V zajetí železné opony: scenárista Luděk Navara a režisér Marcel Petrov.
Dramaturgie se ujal Josef Albrecht. Ten novinářskou projekci uvedl slovy: "Filmem jsme chtěli sdělit především to, že komunisté byli vrazi, a kdo říká, že ne, lže. Pokud z filmu budete na konci smutní, bude to přesně to, co jsme chtěli." Snímek Dopisy z cely smrti přibližuje poslední okamžiky života šesti obětí justičních vražd mezi lety 1949-53 a opírá se především o jejich dopisy na rozloučenou, které psali svým blízkým, ale nikdy nebyly doručeny jejich adresátům. Objevili je až nyní archiváři ve složkách represivních orgánů komunistického režimu.
. O kom film pojednáváRudolf Fuksa, typograf, odešel do emigrace, kde jej ke spolupráci získala CIC a poslala jej plnit úkoly zpět do vlasti. Popraven roku 1952 ve svých 22 letech. |
Kromě citací z dopisů, které ve filmu čtou Miroslav Etzler a Alena Sasínová-Polarczyk, jsou hlavními nositeli sdělení rozhovory s dlouhou řadou lidí, ať už historiků a archivářů, nebo příbuzných obětí (včetně potomků, kteří popravené osobně neznali a přesto se po jejich osudech pídí) a svědků oné zlé doby.
Silných okamžiků je ve filmu mnoho, ať už jde o odborný popis způsobu popravování, ilustrovaný hranými dotáčkami, nebo třeba úvodní vyprávění Jana Janků, muže, který měl "štěstí v neštěstí" a z cely smrti na popraviště neodešel. I samotné dopisy z cely smrti, které filmu daly název, jsou mimořádně působivými artefakty, svědčícími o neuvěřitelné vyrovnanosti a duševní síle odsouzených osobností.
. Smutná statistikaOd únorového puče 1948 do pádu komunismu v roce 1989 bylo v Československu v politických procesech odsouzeno 205 486 lidí, z nichž bylo 248 popraveno a 4 495 zemřelo ve věznicích. |
Neměly by být přeslechnuty zmínky o těch, kteří se na popisovaných hrůzách podíleli, a přesto dodnes žijí nebo donedávna žili neodsouzeni a nepotrestáni mezi námi (jmenujme například prokurátorku Polednovou-Brožovou či prokurátora Vaše, vrahy Horákové, resp. Píky). Film Dopisy z cely smrti by měl vyvolat další vlnu diskuse o relativně nedávné historii českého národa.