Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pták Ohnivák podle Daniely Fischerové v Národním divadle

  12:27
Ve starém mýtu z Mezopotámie našla Daniela Fischerová inspiraci pro svou pohádku Pták Ohnivák, jež má zítra premiéru na scéně Stavovského divadla. Hlavní hrdinkou je princezna Albi, která rozbije magické hodiny a zastaví tím čas. Aby vše napravila, musí se vydat na cestu do podsvětí. "Psala jsem pohádku především pro děti, ale snažila jsem se, aby se nenudili ani dospělí a nebyli jen doprovázeči," vysvětluje autorka. Pták Ohnivák vznikl na objednávku činohry Národního divadla, kde ho režíruje Zbyněk Srba.

"I v Národním divadle se - jak ukazuje historie - myslelo na rodinná představení," vysvětluje dramaturg Miloslav Klíma, proč chce první tuzemská scéna obohatit repertoár pohádkovým titulem. "Taková představení používají prostředky, které patří k období, kdy ještě nemáme okoralé a prakticistní srdce, kdy se umíme zasnít a přelétnout do jiného, nevšedního světa." Klíma zároveň připomíná, že pro dětské diváky se musí pracovat co nejkvalitněji - ti prý odhalí faleš okamžitě a neskočí na žádné šišlání a žvatlání.

Na Daniele Fischerové si pak Klíma cení, že se na staré pohádky, báje či legendy umí podívat svýma očima a zjistí, co je za konvencemi zasypaným příběhem zajímavého pro současnost. "Je to autorka určitého rukopisu a nemůžeme po ní chtít, aby napsala pohádku typu Hrátky s čertem," míní. Přípravy Ptáka Ohniváka trvaly dva roky; Klíma si přeje, aby se ukázalo, že stál u zrodu textu, který se nebude hrát jen za jeho života. Přitom je si vědom, že na současné dramatiky, kteří píší pro Národní divadlo, jsou kladeny mnohem větší nároky než v dobách, kdy se zde uvádělo třeba třicet premiér za rok.

Daniela Fischerová
PTÁK OHNIVÁK

režie Zbyněk Srba
scéna Jana Zbořilová
kostýmy Jana Zbořilová
dramaturgie Miloslav Klíma

Osoby a obsazení

Princezna Albi Kateřina Winterová
Ohnivá Jana Janěková ml.
Sluha Josef Somr
Král Petr Pelzer
Pilot Vilém Udatný
Krkavec Vladislav Beneš
Kukačka Luba Skořepová
Zuzana Šavrdová
Baba Johanna Tesařová
Režisér Srba už má za sebou inscenace pohádkových titulů, jako byl Maeterlinckův Modrý pták, Exupéryho Malý princ či Tolkienův Hobit. Hlavní postavu - Princeznu Albi - ztvární Kateřina Winterová, v dalších rolích se objeví Josef Somr, Petr Pelzer, Vilém Udatný, Johanna Tesařová, Vladislav Beneš a Luba Skořepová. Daniela Fischerová debutovala v roce 1979 hrou Hodina mezi psem a vlkem, kterou režíroval v Realistickém divadle Luboš Pistorius. Drama inspirované životem básníka Francoise Villona však komunistická nomenklatura po čtyřech reprízách zakázala; mladá dramatička byla tehdy dokonce podezřívána, že svým jménem pouze kryje některého z disidentů.

K jejím dalším dramatickým textům patří Princezna T., Báj, Náhlé neštěstí nebo Fantomima, jako filmová scenáristka se podílela kupříkladu na snímcích Neúplné zatmění a Vlčí bouda. Věnuje se také básnické a prozaické tvorbě pro děti a od roku 1989 píše i rozhlasové hry (Zapřený Albert aneb Příběh o žalu a lži, Čeho se bojí Mistr, Neděle, Tři rozhlasová minidramata, Velká vteřina, Andělský smích a Anděl a kniha rekordů). Některé z nich byly natočeny v zahraničí. Fišerová říká, že v Ptáku Ohniváku jí šlo o symbolický odkaz ke klasickým mytickým prvkům - ohni a létání, které na divadelní scéně mohou vypadat působivě.

Diváci se prý nemají těšit na žádnou nadýchanou a natupírovanou podívanou: "Mýtus není o banalitách, ale o hodnotách v extrémních situacích," tvrdí. "Úkoly, které hlavní hrdinka na své cestě plní, nemají jednoduché zadání typu: dojdi pro pivo. Mýtus, který není o životě a smrti, nemá na jevišti co dělat." Zda princezna potká při svém putování i skutečného ptáka Ohniváka, to si Daniela Fischerová ponechává jako překvapení pro diváky.

Recenze: Hra plná stínů


Premiéra pohádkové hry Daniely Fischerové Pták Ohnivák ve Stavovském divadle v Praze je na první pohled zklamáním. Její autoři ji inzerují jako takzvané rodinné představení, avšak ve skutečnosti asi příliš neuspokojí žádnou generaci. Hře chybí napětí, spád, čitelný příběh, inscenace postrádá lehkost, výtvarnou fantazii a obraznost. Dramatička zatěžkala text abstraktními symboly, náročnými intelektuálními významy, které se nepodařilo výtvarnici Janě Zbořilové ukotvit do nápaditějšího výtvarného či konkrétnějšího kulturního kódu. Režisér Zbyněk Srba je zase nerozpletl v napínavý příběh, což je podmínkou srozumitelnosti a sdělnosti každé pohádky, každého mýtu.

Text vzdáleně připomíná moderní pohádky typu Maeterlinckova Modrého ptáka, Carollovy Alenky v říši divů a za zrcadlem, Saint-Exupéryho Malého prince či Nezvalovy Valerie a týdne divů, chybí mu však originální nápad, přirozená poetičnost, křehkost a magičnost; zkrátka, to, co vyvolá v duši každého diváka zvědavost, fascinaci, úžas. Příběh o ztrátě, hledání a znovunalezení smyslu života skrze cestu k poznání sebe sama, skrze nabývání odvahy a víry, se příliš odehrává ve světě nejasných stínů. Chybí mu - abychom zůstali v symbolice Fischerové - světlo. Je křtěn mrtvou vodou.

Základem je příběh o ptáku Ohniváku, který vyvádí hlavní hrdinku z krajiny zastaveného času, smrti a deprese do krajiny lásky, života a světla. V podání Fischerové je tento pták černým krkavcem ukrývajícím světlo - oheň, kterým rozhořívá a udržuje naději - uvnitř sebe. Autorka uvádí diváka na cestu do krajin podvědomí a snu, na mytickou cestu za poznáním, do archetypů lidského rodu. Využívá k tomu motivy pohádek a mýtů mnoha kultur a propojuje je se současnou dobou.

Kamenem úrazu je především příliš zdlouhavá, těžkopádná a dějově krkolomná první půle. Divák se jen dohaduje, jaký příběh a proč sleduje. Herci se nemají čeho chytit, postavy jsou vydány napospas časoprostorové nezakotvenosti. Otevřená scéna s převahou bílých dveří a dveřních rámů na černém pozadí hvězdné noci sice odkazuje ke vstupům do symbolických i reálných prostorů, ale jevištně nefunguje. Zčásti je to vina režiséra, který s výtvarnou magií příliš nepracuje, zčásti autorky samé, jež jako by nevěděla, kudy se ubírat: udržet jeden souvislý příběh, nebo jej rozložit na střípky Carollova zrcadla, zůstat v jednom pokoji, nebo putovat po Exupéryho planetách?

Druhá část inscenace je obsahově zřetelnější, herecky živější, dramatičtější. V postavě Krkavce vyniká Vladislav Beneš. Je pohybově nápaditý, má humor, dokáže diváky strhnout. Za poslední léta je to jeho nejlepší herecký výkon. Vedle něj se rozžívá i Kateřina Winterová v roli princezny Albi. Jejich konverzace, vzájemné pošťuchování a dobírání si jsou světlem představení. V roli Času, Smrti a Života upoutá také Johanna Tesařová. Její postavy jsou monumentálními divadelními obrazy, které dodávají inscenaci další, vznešeně patetický rozměr. Sympaticky se projevila také pohybově invenční Jana Janěková v roli Ohnivé, stejně jako Zuzana Šavrdová (alternuje Luba Skořepová) v malé, ale výrazné roli hodinové Kukačky. A tak jedině pánové - kromě Beneše - zůstali stranou, jako by neměli co hrát. Postavy Chůvy (Josef Somr), Krále (Petr Pelzer) a Pilota-Cizáčka (Vilém Udatný) jsou ovšem napsány tak schematicky, že s nimi v krátkých výstupech snad ani o moc víc dělat nemohli.

Přesto je Pták Ohnivák cenný. Proč? Národní divadlo přišlo po čase s českou novinkou - inscenačně i divácky náročnou. A těžká uchopitelnost je pro divadelní tvůrce větší výzvou a pro divadlo i diváky rozhodně cennější než drdovská lidovost a sázky na jistoty, jež se uhnízďují na jiných pražských scénách.

Autor recenze: Vladimír Hulec, redaktor Divadelních novin

Josef Somr a Kateřina Winterová v představení Pták Ohnivák, které uvádí pražské Stavovské divadlo.

Petr Pelzer a Vilém Udatný v představení Pták Ohnivák, které uvádí pražské Stavovské divadlo.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.