A v díře se odehrávalo hlučné představení kalifornské kapely Horse the Band, která kombinuje osmibitové zvuky jak z konzole Nintendo s tvrdým metalcorovým nářezem. I když je jejich hudba z valné části vlastně dost neposlouchatelná, takovou show, jakou tihle týpci opravdu neumí dělat každý.
Těžko říct, jak jejich písničky drží pohromadě, ale jejich šílený klávesák, který vypadá, jakoby místo do klapek na nástroji hrabal do elektrické zásuvky pod proudem a v mezičase vypráví z paměti fráze z anglickočeského slovníku, to byl zážitek sám o sobě. A publikum? Šíleně běhalo pod pódiem dokola, jakoby nebylo na festivalu v Hradci, ale v Americe.
Podobně frenetickou atmosférou oplývalo i vystoupení hlavních hvězd večera – britských Prodigy, kvůli kterým fanoušci vylezli i na přilehlé valy a kopce, aby viděli, a organizátoři mohli rozmýšlet, jestli hlavní hvězda hlavního dne přeci jen neměla hrát na prvním podiu, pod které se vejde víc lidí.
Každopádně i prostor jistě zahrál svou roli v tom, že Prodigy zkušeně proměnili hradecký Festivalpark v jeden velký rozskákaný kotel, ve kterém se mezi fanoušky odehrávalo šílenství i daleko za zvukařem. Za atmosféru večera přitom mohli být Prodigy publiku opravdu vděční.
Jejich koncert totiž trpěl docela mizerným ozvučením, takže leckdy byly slyšet jen beaty a hajpující hlášky, které "svým válečníkům" vyřvával z pódia Maxim. Sloganovité refrény, ale fungovaly i tak a energie kapely byla přesto strhující, i když poznat takovou Smack My Bitch Up dalo v prvních sekundách práci i jejich věrným.
Prodigy navíc tentokrát nepostavili set tak jako na svých dřívějších zastávkách u nás čistě jako best of, chyběla třeba No Good (Start the Dance). Docela dost prostoru věnovali své poslední desce Invaders Must Die a znatelné byly i prostoje mezi písničkami. Přestože rozdíl v energii mezi novým a klasickým materiálem k poznání byl, mentální taneční atmosféru v publiku ohrozit stejně nemohl.
A tak, přestože The Prodigy na své poměry suma sumárum neodehráli vlastně nijak extra koncert (před půl rokem v Tesla areně bylo jejich vystoupení o několik tříd lepší), jako finále prvního večera to bylo i tak strhující. Potvrdili pověst kapely, která by bez větší snahy rozpařila asi i zájezd důchodců, kteří se odpoledne přijeli podívat na Marii Rottrovou a pod podium si postavili židličky.
Hodnocení MF DNES: 70 %