Z připravovaného seriálu Pálava | foto: ČT

PRVNÍ DOJMY: Dva písaři z Pálavy, to nejde. Buď jedno, nebo druhé

  • 68
Támhle tím směrem je Pálava, vinohrady, chtěl bych tam koupit dům, praví Bolek Polívka. A já napsat knihu, plánuje Arnošt Goldflam. Jejich hrdinové se seznámí nad urnami svých manželek, popijí moravského vína a vydají se ve stopě svých předobrazů z knihy, respektive seriálu Byli jednou dva písaři.

Pilotní díl seriálu ČT Pálava hledá kompromis mezi starosvětskou noblesou v podání dvojice Horníček - Sovák a modernizací. Zdvořile si vykají, ale přitom probírají ženské silikony, používají výrazy jako socka, holubi podle nich všechno pos.. a z mobilu hovoří s realitní makléřkou.

Jeden dělával úředníka, druhý knihovníka, Polívka se občas dopustí milé průpovídky jako „typický produkt moravského jihu, radši jdu na sever“, Goldflam zatančí jive, oba herci se zjevně těší ze setkání, ale celé je to zbytečné. Tedy hra na volnou inspiraci Flaubertovou předlohou.

Aby si Brno udělalo pamětnickou oslavu svérázné mužské domácnosti okouzlené pozdním útěkem od civilizace, nemusí se odvolávat k francouzské předloze. Jistě, je to jednodušší, ale také zrádnější, protože se nutně bude srovnávat. A vždycky zbude jenom odvozenina.

Samozřejmě pilotní díl, v němž se budoucí spolubydlící teprve seznámí, je jen rozcvička, ale víc tlachavá než jiskřivá. Nejde o to, že Bouvard se jmenuje Buchta, z Pécucheta se stal Pekárek a místo v parku se potkali v krematoriu. Podstatné je, že stylizace, která musí být přesná a důsledná, se pohybuje někde mezi absurditou a civilem, na půl cesty.

A než umírněně aktualizovat klasiku v prostoru i času, což vzbudí nanejvýš nostalgii, bylo by lepší nechat písaře spát a postavit pro herecký tandem úplně nový příběh. Klidně s milým záhrobním humorem, ale pokud možno bez úlitby komunálním vtípkům kolem kocoviny po víně čepovaném z igelitových vaků.