O svých světonázorech Koller mluví často, otevřeně a nemá přitom daleko ke sprostému slovu. Ještě nikdy je ale tak natvrdo nepromítl do svých textů jako na chystané desce, která vyjde první jarní den a zaujme světovým zvukem od producenta Kippera Eldrige, známého spoluprací se Stingem, a Stevena Lyona, který zase nahrával s Depeche Mode.
Album ČeskosLOVEnsko začíná vlastně nenápadně. Otevírací písnička Aha má valivý rytmus, zaujme větším důrazem na synťáky a temnou atmosférou. V úvodu dojde i na skladbu Recidiva, která má od úvodních sborů a falzetů vyloženě hitový charakter. A to i tematicky. „Kolik nocí nám zbývá, jsi moje malá noční recidiva,“ zpívá tu Koller text slovenské básnířky Mirky Ábelové, kterou do prací na desce originálním způsobem vtáhl. A s níž si i podle dalších písní poeticky evidentně rozumí. Potenciál singlu ještě umocňuje tleskání a výrazná práce s rytmikou, která je pro celou desku vůbec charakteristická.
Zajímavou odbočkou ve změti kytar a synťáků je i další skladba Sladký sny, pod níž je autorsky podepsaný i sám producent Kipper Eldridge, který se na desce staral o „jemnější“ polohy. Písnička má až meditativní charakter a opět zaujme textovými obraty. „Nespi, měj sny,“ zpívá v ní David Koller. A v nastolené atmosféře pokračuje i následující Gipsy Love.
Jenže pak se nahrávka znovu „rozjede“ a přitvrdí a ukáže se, že cílem zahraniční produkce tu nebylo „vysoustružit“ desku pro rádia, ale vytáhnout z kapely a jejích hráčů to nejlepší. Tak jako ve skladbě Já se vrátím, kterou zdobí klávesy Beaty Hlavenkové a k vrcholu přivádí netradiční úlety bicích Adama Kollera.
K oné politické rovině se David Koller dostává s blížícím se finále. Zejména píseň Psychopat leckomu zvedne obočí. „Nenechme se zmást, minulost je v nás. Nenech se ukrást, svoboda je dar,“ zpívá Koller a do toho vyjmenovává jména vůdců od Hitlera přes Stalina až po Putina. Jeho „postav fakáč zlu“ bude pro leckterého posluchače přes čáru, ale o to sympatičtější je, že se Koller ve své pozici, kterou v tuzemském středním proudu má, nebojí naplno vystoupit mimo prvoplánová i druhoplánová vztahová klišé. Ještě ostřejší je ve skladbě Galerka, kterou hudbou obstaral Tomáš Vartecký. „Nic nehrozí nám, soudruzi, ztracený seznamy, stádo jde za námi, pachatel neznámý,“ připravuje se Koller na až nečekaně silný refrén s textem „Čest práci, veksláci, stará galerka se neztrácí“. A dodatkem „Na šavli se roztančil rusofil na Hradě, ve Sněmovně zas o hovně se sešli k poradě“.
I když v závěru alba se Koller opět vrací ke vztahům a celá nahrávka oplývá velkou vnitřní pestrosti, rytmizací, skvělými kytarovými riffy Michala Pelanta a soudržnou atmosférou, naštvané písně z ní vystupují tak výrazně, že mohou klidně rozhodnout o jejím úspěchu u posluchačů. Podle jednoho poslechu by si jej ČeskosLOVEnsko zasloužilo.
