Aneta Langerová natočila čtvrté studiové album Na Radosti.

Aneta Langerová natočila čtvrté studiové album Na Radosti. | foto: Olga Špátová

PRVNÍ DOJMY: Tak autorsky silná ještě Aneta Langerová nebyla

  • 7
Za pět let od poslední desky Jsem majitelka jednoho z nejsilnějších hlasů tuzemského popu podstatně změnila styl. Na chystaném albu Na Radosti, které vyjde 28. listopadu, sází na filmovou atmosféru.

Dvanáct písniček z alba Na Radosti Aneta Langerová představila novinářům ve sklepních prostorách pražského studia Faust společně s producentem Jakubem Zitkem, s nímž všechny skladby s výjimkou jediné také napsala. Už na první poslech je zřejmé, že půjde o silnou nahrávku, kterou podstatně ovlivnilo její živé vystupování se smyčcovým triem a orchestrem.

Překvapivým vtažením do desky, na které se Aneta Langerová stylizuje do role vypravěčky velkých i drobných vesnických příběhů, je hned otvírací píseň Dívka. Pod mohutnými smyčci tu uhání rytmus jako rozvodněná řeka. Úvodní nápěv působí, jakoby po šumavských stráních začali rejdit Hobiti, když dojde na slova, ukáže se ale, že Langerová se na desce inspirovala - tak jako v minulosti už několikrát - českou lidovostí. „Pánbůh tě miluje, jen nemá čas, pusť srdce po vodě, než přijde mráz,“ ukazuje, že se tu i v následujících skladbách v nově nalezené stylizaci cítí silná po právu.

Přestože je deska svou povahou akustická a spíše ambientní, je na ní slyšet velká a promyšlená produkce. Kombinace strohosti a pompéznosti, melancholie i dětinské radosti přispívá k tomu, že nahrávka neuvadá v jedné poloze a náladě a nezní úmorně pateticky. Za pozornost stojí „nejtvrdší“ moment alba, skladba Tragédie u nás na vsi, která působí i díky dvojhlasu jako variace na Murder Balads Nicka Cavea. Finále se zefektovaným hlasem, neurvale psychotickou kytarou a fanfárami, které zní, jakoby James Bond přišel na dechovku, mají ten správný přesah, kterým se Langerová dovede vzdálit popu a přesto od něj neutéct úplně.

zdroj: www.youtube.com

Zvlášť dobře píseň funguje v kontrastu s následující skladbou Tráva, která je až téměř do posledních taktů orchestrální, nechává naplno vyznít různé odstíny zpěvaččina hlasu a má v sobě velké vnitřní drama. Ne nadarmo o ní autorský tým mluví jako o vlajkové lodi desky.

Album Na Radosti bude patřit k těm, které po posluchači vyžadují pozornější poslech, ale už teď je zřejmé, že od prvních nesmělých autorských pokusů na něm Aneta Langerová hodně vyspěla. Takhle sebejistě v tom, co dělá, ještě nezněla.