První dámě filmu věštili slávu i bitvy

  • 1
Pár dní před svými dnešními pětasedmdesátinami dostala režisérka Věra Chytilová od rady státního fondu kinematografie dva a půl milionu korun na nový film Hezké chvilky. Dá se to brát jako dárek?

Za necelé tři miliony film nenatočí, pro první dámu českého filmu znamená grant čili "návratná finanční výpomoc splatná z výnosů projektu" spíše závdavek pro shánění dalších peněz než gesto uznání.

Ale může bojovat dál. "Kartářka kdysi mé matce předpověděla, že její dcera bude slavná. Z hvězd mi pak vyčetli, že mi nikdy nikdo nic nedá zadarmo," řekla, když přejímala cenu karlovarského festivalu. Je také nositelkou Českého lva, francouzského řádu Rytíř umění a literatury či Ceny Vladislava Vančury, při jejímž převzetí koncem loňského roku prozradila své plány.

"Hezké chvilky budou komedií o nejrůznějších lidských trablech, o tom, čeho se bojíme. Aprotože se odehrává ve žhavé současnosti, jde pochopitelně o hořkou komedii," řekla tehdy ostravská rodačka, která se nebojí měřit síly s mladšími a čekání na hraný film vyplňuje dokumenty.

Má za sebou práci pro cykly Febia Zpověď a Dvanáct odvážných, chystá portrét své někdejší spolupracovnice Ester Krumbachové. V České televizi uvedla dokument Troja - proměny v čase o pražské čtvrti, kde žije téměř třicet let. "Dělám dokument vždy, když se chci sama něco dozvědět," prohlašuje.

V dokumentu Vzlety a pády o třech fotografech - Karlu Ludwigovi, Zdenku Tmejovi a Václavu Chocholovi - sáhla i do soukromí. Ludwig byl totiž jejím prvním manželem: "Bylo mi devatenáct dvacet, nevěděla jsem nic. Ludwig mi objevil Kafku, Camuse, pro mě ta doba znamenala knihy. A taky flámy, poznala jsem celý tehdejší umělecký svět. Ale chtěla jsem taky něco dělat, proto jsem bohémský život opustila."

Klíčovým obdobím Chytilové se stala 60. léta, kdy úspěšně točila a měla s kameramanem Jaroslavem Kučerou děti Terezu a Štěpána. Roku 1962 absolvovala FAMU filmem Strop oceněným v Oberhausenu, hned po škole napsala scénář pro dokument Pytel blech, do povídkového filmu podle Hrabala Perličky na dně točila Automat Svět.

"My filmaři jsme se nemuseli o nic jiného starat než o tvorbu. Nemuseli jsme být podnikatelé ani žebráci," tvrdí o době, kdy za státní peníze vznikaly filmy vůči státu kritické. Jenže pak přišla okupace, normalizace a šest let nesměla točit. Až oklikou přes Krátký film se vrátila na scénu. Její filmy měly potíže, ale vyvzdorovala si je. Stejně jako ty polistopadové, kdy místo bitek s cenzurou bojovala o finanční zdroje.

Jasmina Blaževičová, která o Chytilové natočila dokument, říká: "Věra je odvážný člověk, není malicherná ani opatrná, vrhá se do věcí po hlavě. Nepřestala mě překvapovat neuvěřitelnou energií, kontrasty. Ale nejvíc mě na ní oslovilo, jak je to rovný člověk. Co si myslí, to vám řekne, nešetří ani vás, ani sebe."

Věra Chytilová získala cenu za dlouhodobý přínos českému filmu.

Režisérka Věra Chytilová si při klábosení se svými známými pochutnávala na italské polévce.

,