Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Provinční pocta geniálnímu Albrechtu Dürerovi

  12:51aktualizováno  12:51
Stejně jako by člověk měl na smlouvách číst i části psané drobným písmem, měl by si před tím, než se vypraví na „Dürerovu“ výstavu do Valdštejnské jízdárny, pořádně všimnout jejího názvu.

Albrecht Dürer - Růžencová slavnost - Albrecht Dürer - Růžencová slavnost | foto: Národní galerie

Jinak se mu může stát, že po jejím zhlédnutí bude odcházet s pocitem, že se nechal organizátory napálit.

Název zní Albrecht Dürer: Růžencová slavnost 1506-2006. Nejde tedy o přehlídku Dürerovy tvorby, ale o výstavu, která mapuje osudy jediného jeho díla, slavné Růžencové slavnosti, jež vlastní Národní galerie.

Podnětem k uspořádání výstavy byla dvojice kulatých výročí spojených s obrazem - pět set let od jeho vzniku a čtyři sta let od chvíle, kdy se dostal do Prahy.

Oltářní obraz Růžencová slavnost, či přesněji Bratrstvo růžence, Dürer namaloval během svého druhého pobytu v Benátkách. Šlo o prestižní zakázku, kterou pojal i jako soutěž se svými italskými současníky, o jejichž uznání se do té doby marně ucházel.

Obrazem jim dokazoval, že umí malovat stejně dobře jako oni. „Umlčel jsem také malíře, kteří říkali, že jsem dobrý rytec, ale neumím zacházet s barvami,“ napsal v září 1506 svému příteli Willibaldu Pirckheimerovi. A v dalším dopise pyšně dodal: „Lepší mariánský obraz než ten můj v celé zemi není.“

Moucha, která chybí
Jedním z detailů, kterým se snažil předvést své mistrovství, byla moucha na koleně Madony a namalovaná tak, jako by seděla na desce obrazu. Divák měl mít dojem, že se dívá na skutečný hmyz.

Nešlo jen o ukázku malířské zručnosti, ale i o demonstraci toho, že se Dürer orientuje v soudobých učeneckých debatách o umění. Anekdota o mouše namalované „na“ obraze coby důkazu velkého talentu je zmiňována v souvislosti s Giottem, prvním z moderních malířů italské renesance.

Právě mouchu proto organizátoři zvolili za jakéhosi průvodce výstavou. Najdeme ji na plakátu nad vchodem, na popiscích a náhodně se objevuje také na stránkách katalogu. Na obraze samém však chybí. Vzala zasvé při restaurování v 19. století, kdy Johann Gruss domaloval poškozené partie.

O tom, že jednal v té nejlepší víře, netřeba pochybovat, ve snaze obraz vylepšit však některé části radikálně přepracoval. Centrální partie - tváře Madony, Ježíška i klečícího papeže - jsou tak spíš ukázkou malířství předminulého století než Dürerovým dílem.

Výstava je uspořádána do čtyř oddílů, které se věnují dobovému kontextu vzniku díla, reflexi Dürerovy tvorby v okruhu rudolfínských umělců, malířovu romantickému kultu a restaurování malby v 19. století a konečně koupi obrazu do státních sbírek a moderním metodám jeho průzkumu. Divácky vděčná je zejména možnost srovnat Grussem upravený originál s historickou kopií z počátku 17. století, která zachycuje jeho původní podobu.

I když nejde o rozsáhlou výstavu, je za ní zjevně hodně práce. Doprovodný katalog se studiemi o historii růžencového bratrstva, o tradici zobrazování much, o Johannu Grussovi a s dalšími příspěvky je jednou z nejzajímavějších publikací Národní galerie v posledních letech.

Autorkou a kurátorkou výstavy a editorkou katalogu je Olga Kotková. Projekt nezapře též rukopis ředitele Sbírky starého umění Víta Vlnase, jenž je znám svou zálibou v podobných „obskurních“ příbězích.

Zatímco katalog je publikací, za kterou by se nemuselo stydět žádné velké evropské muzeum, o výstavě totéž říct nelze. Ne že by nestála za vidění, ale vzhledem k povaze zvoleného tématu by si zasloužila velkorysejší zpracování. Snažit se vysvětlit význam Růžencové slavnosti v kontextu evropského malířství s pouhými pěti zahraničními zápůjčkami dost dobře nejde.

Proč v Praze nejsou všechny Dürerovy přípravné studie, relevantní ukázky soudobého benátského malířství či třeba některý z dalších obrazů „s mouchou“, o nichž je řeč v katalogu? Z pohledu diváka je celkem jedno, zda důvodem je nedostatek financí nebo špatná muzejní diplomacie. Obojí je znakem provinčnosti.

ALBRECHT DÜRER - Růžencová slavnost 1506-2006
Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, Praha, kurátorka Olga Kotková. Výstava trvá do 1. října, plné vstupné činí 100, snížené 50 korun, www.ngprague.cz
Hodnocení MF DNES:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kovová plastika pro pátera Josefa Toufara. Její autor, uznávaný sochař Olbram...
OBRAZEM: Socha pro Toufara i Ifigenie. Připomeňte si dílo Olbrama Zoubka

Akademický sochař Olbram Zoubek, který ve čtvrtek ve věku 91 let zemřel, za svůj život vytvořil nespočet zásadních děl pro českou i světovou výtvarnou scénu....  celý článek

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.