Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prokop dává vědět, že je s ním třeba počítat

  1:00aktualizováno  1:00
Michal Prokop se vrátil ke zpívání. To je dobře. Zvláště když nová deska Poprvé naposledy dokazuje, že soul, rock či blues se dá rozvíjet v každém věku.

Zpěvák, muzikant, moderátor a někdejší politik Michal Prokop (únor 2006) | foto: David PortMF DNES

I do té prověřené muziky lze stále přinášet čerstvé pocity. Třeba hned v první skladbě nazvané 64 – v narážce na beatlovský hit When I’m Sixty Four (Až mi bude čtyřiašedesát).

"To život žil se ještě live," vzpomíná Michal Prokop bez hořkosti na počátky rocku. Je to spíš pobavený nadhled, či šťouchnutí do falešných náhražek v písni Virtuální realita: "Nikdy nezhasnou obrazovky a virtuální samuraj jako džin z láhve od sodovky nastolí mečem nový ráj."

Zmizela šedesátá, sedmdesátá léta, minulostí je Prokopovo nejslavnější album Kolej Yesterday (1984). Avšak generace lidí, kteří tuhle muziku tvořili, se nyní ozvala s písněmi a řekla: s námi musíte počítat.

Kořeny má v ověřených žánrech, ovšem zkušeností, rozhledem či soulovou náladou patří novinka do nového století. Rozmanitost desky, která zabíhá k cikánské dechovce, jazzu či latině v duchu Buena Vista Social Club, je sepnuta Prokopovým hlasem, jenž má energii i náladovou prchavost.

Zajiskří bujností v písni Vedro nad Prahou, bluesrockově přišlápne ve skladbách 64 či Virtuální realita. Ale nejuhrančivěji zní ve středně rychlých, melancholických skladbách, které na albu převažují.

Téměř šedesátník Prokop zpívá jakoby mimochodem, nezúčastněně, a přitom člověka vtáhne do písní Poprvé naposledy, Loučení, Popěvek nebo znamenité skladby Zloději času.

Básník a dávný Prokopův spolupracovník Pavel Šrut je dalším svorníkem alba, které celé otextoval. Obrazy lásky se náladově mění podobně jako hudba Petra Skoumala, Luboše Andršta či Jana Hrubého a jsou velmi okouzlující.

Třeba ve skladbě Popěvek: "Láska je podpírání stínu stínem, jen v noci svítí – a my se minem." Nebo v ležérně uvolněné písni Hotel u přístavu, již s Prokopem zpívá Markéta Foukalová ("Vítr nám přinášel moře a kávu z kavárny v ulici až do pokoje, tys byla napůl svá a napůl moje.").

Může se jim říkat písně pro dospělé, vždyť z hudebních i jiných revolucí jejich účastníci dávno vyrostli. A vše dobré, co přitom získali, vložili do téhle desky. Vyplatilo se na ni čekat, i když během sedmnácti let, které uplynuly od vydání předchozího Prokopova alba, vyrostla další generace.

MICHAL PROKOP - Poprvé naposledy
SONY BMG, délka CD 56:27 minut
Hodnocení MF DNES: 8





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr z festivalu Brutal Assault 2017
Brutal Assault hlásí rekordní návštěvu, metalisté udělili lepší dvojku

Na metalový festival Brutal Assault, který v neděli skončil v areálu pevnosti v Josefově na Náchodsku, dorazilo rekordních zhruba 20 tisíc návštěvníků. Ti v...  celý článek

Edgar Wasser (Hip Hop Kemp 2017)
Z Hip Hop Kempu se na poslední chvíli omluvil raper Common

Letošní ročník festivalu Hip Hop Kemp, který se konal na hradeckém letišti, přilákal do areálu zhruba sedmnáct tisíc milovníků hip hopu. Divákům se představilo...  celý článek

Robbie Williams (Letiště Letňany, Praha, 19. srpna 2017)
RECENZE: Robbie Williams stále boduje v popové těžké váze

Sobotní koncert Robbieho Williamse na pražském Letišti Letňany byl ukázkovou popovou show ze staré školy. Hvězdný britský zpěvák skutečně zpíval, kapela hrála...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.