Projev si nechystám, tvrdí Denys Arcand

Už dvakrát se kanadský tvůrce Denys Arcand dotkl filmového nebe, teď čeká na třetí šanci. Na Oscara byl nominován za Úpadek amerického impéria a Ježíše z Montrealu. Jeho nejnovější Invaze barbarů, kterou uvedl na Febiobestu, má již kromě jiných poct Evropskou filmovou cenu - vstupenku k Oscarům.

"Nepředbíhejme, nominace na Oscara se dozvíme až za týden," drží se však Arcand při zemi.

* Přesto, říkává se přece do třetice všeho dobrého. Nepřipravíte si alespoň děkovnou řeč?
Určitě ne. V životě platí, že to, nač se připravíte, se nikdy nestane. Takže nic neplánuju, ani neuzavírám sázky, klidně si počkám.

* Invaze barbarů má vzácný dar, o umírání vypráví s humorem. Ale prý jste zprvu psal pochmurnější verzi scénáře?
Ano, najít nadsázku bylo totiž nejtěžší. Až mě napadlo vypomoci si odlehčenými postavami z mého staršího filmu Úpadek amerického impéria. Třeba když umístím na nemocniční lůžko muže, který měl spoustu žen, nemohu k němu pustit jen bývalou manželku. Přijde se s ním rozloučit celý zástup milenek - a to je malý příklad, jak jsem příběh vedl od původní deprese k humoru. Taky jsem do něj propašoval tři postavy z Ježíše z Montrealu.

* Nebojíte se teď jít k lékaři? Za to, jak Invaze barbarů líčí poměry ve státní nemocnici, vás snad musel žalovat i ministr zdravotnictví.
Měl jsem štěstí. Zrovna když měl film premiéru, změnila se v Kanadě vláda a ta nová prohlásila - Ano, stav zdravotnictví je hrozný, ale my to změníme. Navíc film nekritizuje lékaře, nýbrž byrokratický systém. Nedávno jsem provázel do nemocnice přítele a doktoři i sestry mi naopak děkovali, že jsem film natočil.

* Nicméně nechodíte sám raději k soukromému lékaři - pro jistotu?
V Kanadě soukromí lékaři vůbec neexistují. Máme vlastně komunistický systém zdravotnictví.

* V Invazi barbarů se zjevuje motiv eutanazie - jak ji vnímá Kanada?
Nejspíš nejen Kanada má tři velká veřejná témata: trest smrti, interrupci a právě eutanazii. Zatím je zakázána, ale doufám, že ji zákon povolí.

* Způsob odchodu ze světa, který vašemu hrdinovi zařídí jeho syn, by asi uvítal každý. Vy taky?
Jistě. Vlastně jsem si nafilmoval svou vysněnou smrt. Musí-li už člověk umřít, ať je to odchod pokud možno příjemný, ať si ještě užije vína, jídla, společnosti přátel, úlevy od bolesti a sám si určí svůj konec.

* Kanada je zemí dvou kinematografií, frankofonní, kterou zastupujete vy, a anglofonní. Soupeří spolu?
Spíše se vůbec neprotínají, představují úplně jiné světy. Mezi námi z Quebeku či Montrealu a mezi Torontem, kde se točí v angličtině, je obrovská vzdálenost. Z anglofonní skupiny znám dobře oba nejslavnější tvůrce, Atoma Egoyana i Davida Cronenberga, ale náš vztah je podobný vztahům k režisérům z Francie nebo ze Států. Všichni dohromady se sejdeme jen jednou za rok, při udílení kanadských filmových cen.

* A pak si u skleničky svorně postěžujete na konkurenci Hollywoodu?
Ani ne, nemělo by to smysl. Hollywood je jiná planeta, velké americké impérium. S tím nic nenaděláte.

Režisér Denys Arcand na Febiofestu představí svůj nový film Invaze barbarů. (22.1. 2004)

Na cestě pro Oscara? Denys Arcand již za film Invaze barbarů, který osobně v Praze představil, získal Evropskou filmovou cenu. Tu mnozí pokládají za předstupeň k Oscarům.(22.1. 2004)

,