Program Prahy 2000 dostává první hrubé obrysy

P r a h a -
Příliš mnoho zásadních otazníků řeší organizační tým, který zajišťuje realizaci projektu Praha - Kulturní město Evropy roku 2000. Ve zkratce: vůbec není jasné, jaký finanční obnos bude na Prahu 2000 k dispozici. Bez této sumy zase není možné definovat program celé akce. A čas Prahu 2000 neúprosně tlačí ke zdi; ve většině partnerských měst - Evropská komise propůjčila pro rok 2000 titul evropské metropole celkem devíti městům - jsou s přípravami již mnohem dále.
Aspoň první hrubý nástin programové skladby Prahy 2000 bude v nejbližších dnech hotov. Dramaturgická rada akce posoudila více než pět stovek předložených projektů - ty dorazily na základě veřejné výzvy v médiích z února tohoto roku, své kolekce návrhů také předložily ministerstvo kultury a pražský magistrát - a celý soubor rozčlenila do čtyř základních skupin. "V první jsou projekty, které hodláme plně financovat. Ve druhé pak návrhy, které můžeme podpořit, avšak zbylé peníze si musí autoři projektů sehnat sami," vypočítává Ladislav Kantor, programový šéf Prahy 2000. Do třetí skupiny spadají projekty, jimž štáb propůjčí oficiální logo Prahy 2000, ale finančně se již účastnit nebude. V poslední várce jsou návrhy, které v soutěži neuspěly. "Buď nijak nesouvisely s ústředním tématem Prahy 2000, které zní Kulturní dědictví, nebo byly prostě nekvalitní," objasňuje Kantor kritéria prvního výseku; sítem propadla asi pětina projektů.
Kantor míní, že metoda veřejné výzvy - tedy jakési volné soutěže "Kdo má nápad, ať se přihlásí" -, kterou zvolil předchozí tým Prahy 2000, nebyla šťastná. Výsledkem je obrovský, nesourodý konglomerát, v němž se vedle sebe sešly pravidelné akce typu hudebních festivalů (od pražského Jamu až po Pražské jaro), záležitosti kultuře poněkud odlehlé (od zahradkářské výstavy až k Miss Evropa 2000) i vizionářské návrhy, jejichž realizace by vyžadovala samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu. Například navrhované oživení prostor pod bývalým Stalinovým památníkem v Praze na Letné by spolklo 410 milionů korun, třetinu celého plánovaného rozpočtu Prahy 2000. V některých kategoriích se pak podle Kantora objevilo hned několik navzájem podobných námětů; příkladem jsou multimédia, kde se opakuje téma zpracování historie Prahy ve formě CD-ROM či DVD-ROM.
Dramaturgické radě ještě zbývá uzavřít první kolo výběru v oblasti divadla a výtvarného umění. Mělo by se tak stát do týdne, ale podle Kantora je již teď jasné, že klíčovou skupinu plně financovaných akcí bude tvořit dvacet až třicet projektů. Částečného krytí se pak dostane dalším čtyřiceti až šedesáti návrhům. Kantor se brání jmenovat konkrétní vyvolené akce - dokud nebude jasno v penězích, je jakýkoli program jen teorií -, ale přeci jen opatrně nastiňuje: "Například v oblasti literatury uvažujeme o podpoře Kongresu světové literárněvědné bohemistiky či o literární výstavě Franz Kafka a výtvarné umění. V kinematografii vypadá zajímavě například krátký film Josefa Císařovského věnovaný Františku Bílkovi, v architektuře zase projekt výstav ukazující italský vliv na zdejší prostředí mezi renesancí a barokem." Organizátoři Prahy 2000 prý počítají i s některými tradičními pražskými kulturními událostmi, avšak za předpokladu, že pro rok 2000 budou specificky vyprofilovány. "Příkladem může být návštěva Newyorské filharmonie v rámci Pražského jara 2000 či účast souborů z ostatních partnerských kulturních metropolí na festivalu Tanec Praha," uzavírá Kantor.