Organizátoři tak chtějí upozorňovat na mimořádný výkon v oboru. Laureátem se může stát fotograf, kurátor, pedagog, teoretik, galerista či vydavatel.
Jiří Stach si v pražském Mánesu převzal cenu osobně, za Fárovou ji převzala fotografka Petra Skoupilová.
Solitér Stach
Asociace letos udělila titul počtvrté, poprvé ocenění rozdělila na titul udělený za uplynulý rok a za dlouhodobý přínos české fotografii. Jiří Stach dostal první z nich.
Stach sice nepatří k nejznámějším fotografům, ale "svojí nekomerční tvorbou přesvědčuje o zcela ryzím surrealistickém pohledu na svět ojedinělým fotografickým pohledem," říká o Stachově práci Jiří Egert, který ho spolu s dalšími pěti členy asociace nominoval.
Jiří Stach patří k české tradici solitérního tvůrce, který ve své tvorbě posledních třiceti let vytvořil vlastní imaginativní svět. Jeho tvorba se vyvíjela od prvních fotomontáží a více expozic přes objevné využití dírkové komory až po snímky reálného světa, jež dotváří kreslenými prvky, které dříve sloužily jen jako poznámky.
Průkopnice Fárová
Fárovou nominovalo třináct členů asociace. Podle Vladimíra Birguse zcela zásadním způsobem přispěla v mnoha publikacích a výstavách k odbornému zhodnocení a propagaci děl řady českých i zahraničních fotografů a k postupně sílícímu mezinárodnímu renomé české fotografické tvorby.
Fárová se práci pro fotografii věnuje padesát let a je vlastně průkopníkem psaní o fotografii jako o vysokém umění. Osudové po profesní stránce pro ni bylo setkání s Henri Cartierem-Bressonem v roce 1956.
To rozhodlo o jejím směřování, v roce 1958 vydala první jeho monografii a přes něj se zkontaktovala s fotografy agentury Magnum, jejichž práci poté prezentovala
v Československu.
Mimořádný význam měly zejména její velké výstavní retrospektivy a monografie Josefa Sudka a Františka Drtikola, stejně jako její působení ve funkci kurátorky fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, pro níž se jí podařilo získat mnoho důležitých děl předních českých fotografů.
