Americký spisovatel Peter Matthiessen byl jedním z nejvýraznějších účastníků Festivalu spisovatelů, který se v Praze konal minulý týden. Má skutečně bohatý život: začínal v CIA, dvakrát získal prestižní Národní knižní cenu, inspiroval film Čelisti a soudil se s agentem FBI.
Příčinou kontroverzí byla jeho kniha V duchu Šíleného koně, v níž se bere za práva domorodých obyvatel Spojených států a nepřímo obhajuje člověka odsouzeného za vraždu dvou federálních agentů. Tím je Leonard Peltier, zapletený do přestřelky v indiánské rezervaci z roku 1975.
"Bylo tam přes dvacet mladičkých indiánů, kteří věřili, že brání svou rezervaci. Začalo se střílet, někdo vykřikl, vždyť nás ti agenti FBI můžou identifikovat – a někdo je zabil. Je to velká tragédie, ale o život tehdy přišel i jeden indián, a byla to skutečná poprava: trefili ho přímo mezi oči. Jenže jeho smrt se jakoby nepočítá," řekl Matthiessen.
FBI, vražda a Clinton
Vadí mu, že i když se Peltierova vina jednoznačně neprokázala, drží ho stále ve vězení. Milost mu neudělil ani bývalý prezident Bill Clinton, který knihu V duchu Šíleného koně četl. "Zdálo se, že je nám nakloněn. Nicméně patrně v poslední chvíli se rozhodl opačně a já si ho kvůli tomu přestal vážit," tvrdí spisovatel.
Zmínka o starém případu ho stále dokáže rozvášnit: FBI považuje za "extrémně pravicovou policii", v níž se mimořádně daří rasismu. V tomto smyslu poněkud překvapuje, že Matthiessen kdysi pracoval pro agenturu CIA.
"Červenám se až za ušima. Ale nezapomeňte, že šlo o léta 1951 až 1953, kdy začínala studená válka a ve Státech jsme neměli ani ponětí, co je to Sovětský svaz." Bylo mu tehdy pětadvacet a práce ho lákala i kvůli atraktivnímu místu – Paříži. On i jeho žena byli v Paříži jako studenti a toužili se tam vrátit. Nabídka CIA působila pro mladého prozaika, který právě rozepsal svůj první román, skvěle: dostane zaplaceno, aniž vlastně musí pořádně pracovat.
A byla to právě CIA se svými ostrými praktikami, která ho zradikalizovala a ukázala mu cestu, jak se v životě může zasazovat o spravedlnost. "Během práce v terénu jsem zjistil, že komunisté jsou sice suší a únavní, ale na rozdíl ode mě upřímní: nestydí se postavit na ulici a zahájit kampaň. Hlavně se mi však přestalo líbit to věčné lhaní, které by se jinak stalo celým mým životem," vzpomíná spisovatel.
Matthiessen tedy po dvou letech s prací u CIA skončil a začal se věnovat psaní a boji za životní prostředí. Slavným se stal jeho román Hráči na vinici Páně z roku 1965, který na příběhu severoamerického přírodovědce pojednává o konfliktu bělošské a indiánské civilizace uprostřed amazonských pralesů. Kniha vyšla i česky a dočkala se hollywoodské adaptace, v níž se v hlavních rolích objevili Daryl Hannahová či Tom Waits.
Producenti Čelistí velkorysí nebyli
Také jeho další, oceánografická kniha Modrý poledník (1971) o bílých žralocích nezůstala bez povšimnutí. Údajně dokonce inspirovala Spielbergův slavný film Čelisti. Autor o tom nepochybuje.
"Není to jen šuškanda. Pokud srovnáte první stránky mé knihy o velkých bílých žralocích se scénářem, je to úplně jasné. Ostatně spoluautor scénáře Peter Benchley tu inspiraci víceméně přiznává. Jeden výtisk mé knihy dokonce umístil přímo na scénu, konkrétně do kapitánovy kajuty na lodi," vypráví.
Matthiessen nicméně žádné finanční vyrovnání ani morální uznání nezískal. "Obecně mám pocit, že producenti Čelistí mohli být trochu velkorysejší. Ne přímo vůči mé osobě, ale vůči celému týmu, který se podílel na natáčení našeho filmu nazvaného Modrá voda, bílá smrt. Myslím, že je to velice zajímavý a rozhodně skutečnější film než onen hollywoodský trhák," dodává.
