Štyrského monografie by mohla sloužit za vzor, jak má podobné dílo vypadat. Vychází z podobného vzoru, jakým byla například zpracována před osmi lety Srpova Toyen - maximální množství reprodukcí, zasvěcený komentář, přesahující běžné uměnovědné rozbory směrem k postižení dobových okolností, podrobné biografické kalendárium a řada dalších doplňků včetně soupisu všech umělcových výstav.
Základní část knihy tvoří dva oddíly: po úvodní esejisticky laděné stati Tesknota a vzdor, rozebírající hlavní pocitové linie Štyrského tvorby, přichází část Nový svět, zabývající se jeho ranou tvorbou, následující část Druhý život Štyrského představuje jako zřejmě nejvýraznějšího českého surrealistu.
Nový svět
Raná fáze tvorby Jindřicha Štyrského (1899−1942) byla především pod vlivem picassovského kubismu, byl mu ovšem blízký i expresionismus. Poprvé svůj výrazný rukopis vyprofiloval na bázi nového směru, který založil roku 1926 při svém pařížském pobytu s uměleckou partnerkou Toyen, a jemuž dal název artificielismus.
Ten bývá často zaměňován se surrealismem, kterému se Štyrský věnoval až v pozdějším období. Autoři monografie uvádějí: "Na odlišení artificielismu a surrealismu uplatnil Teige (hlavní teoretik české avantgardy − pozn. red.) pojmy převzaté z moderní fyziky; surrealismus označil za infrarudý, čerpající podněty z nevědomí, artificielismus za ultrafialový."
A dále citují z Teigovy stati z roku 1928: "Obrazy Toyen a Štyrského nevyprávějí divákovi ničeho: čarováním a konturami svých linií a barev probouzejí v něm toliko dialog vědomí s podvědomím, osoby se vzpomínkami. A přece nejsou to obrazy snů a halucinací. Snad podvědomě inspirovány, jsou v plném jasu vědomí realizovány. Básně nové skutečnosti, nové květy, nová světla, dirigují film vzrušení a dojetí, vytvářejí ultrafialový, nadvědomý svět..."
Kromě toho nejpodstatnějšího, tedy volné malířské tvorby, jež je maximálně "komentována" kvalitními reprodukcemi (jichž je přes sedm set), Bydžovská se Srpem reflektují i další Štyrského uměleckou tvorbu této doby (například roční angažmá coby scénografa v Osvobozeném divadle v sezoně 1928/29, kde se podílel například na inscenacích avantgardních her Jeana Cocteaua či Alfreda Jarryho, ale také umělcovu činnost literární jako autora knihy Život J. A. Rimbauda z roku 1930), a také události, řekněme, společenského rázu, například jeho rozsáhlé spory s Karlem Teigem, které se datovaly na konec 20. let.
Paralelně je zohledňována asi nejvýznamnější Štyrského práce na poli užité grafiky: jeho návrhy obálek knih převážně z oblasti literární avantgardy (byl například téměř výhradním autorem úprav prvních vydání Nezvalových sbírek), ale i knih sice nikoli v prvním plánu avantgardních, avšak touto uměleckou skupinou oblíbených − například deset českých překladů románů o Fantomasovi z let 1929−30.
Druhý život
Začátek 30. let už u Štyrského zvolna směřuje k surrealismu, a to včetně tvůrčích metod, ve kterých se výrazně začíná prosazovat koláž, a zvýšeného zájmu o erotiku jak ve výtvarné tvorbě, tak v literárních snahách (roku 1933 vznikl Štyrského asi nejznámější text Emilie přichází ke mně ve snu). Bylo tedy logické, že když roku 1934 vznikla Skupina surrealistů v ČSR, byl Jindřich Štyrský jedním ze zakládajících členů.
Právě v duchu surrealismu plně rozvinul svůj talent na mnoha frontách, nejen v dominantní malbě a kresbě, ale stále podstatnější koláži (například úchvatný šestašedesátidílný cyklus Stěhovací kabinet) a fotografii. Průběžně si také - jako ostatně značná část surrealistů - zaznamenával sny, kterým dával i výtvarnou podobu. Z tohoto tvůrčího odvětví vznikla skvělá kniha Sny, již vydalo v rozšířené edici nakladatelství Argo v roce 2003.
Kromě chronologického výkladu autoři ve druhé, "surrealistické" části knihy, věnují velký prostor i hlubokým rozborům nejvýznamnějších Štyrského děl. Samostatné kapitoly se týkají jeho nejrozměrnějšího plátna Trauma zrození z roku 1936 či souboru kreseb z 2. poloviny 30. let Všudypřítomné oko.
Pozůstalost: necelých sto korun
Ačkoliv Jindřich Štyrský patří k hrstce absolutně nejvýznamnějších českých umělců 20. století a jeho dílo je významné i v kontextu evropské avantgardní tvorby své doby, samozřejmě neměl na růžích ustláno. Nejde jen o zdravotní problémy, se kterými se potýkal a jež nakonec způsobily jeho velmi předčasnou smrt, ale také o nikterak záviděníhodnou existenční situaci.
Monografie uvádí rozpis pozůstalosti, adresátkou jejíž části byla Toyen: "Součástí dědictví Toyen bylo šest Štyrského obrazů ´surrealistických, neprodejných´ (Trauma zrození, Člověk sépie, Proměna, Dar, Muž a žena, Melancholie), celkově ohodnocených částkou 1 200 Kč, tři kresby z cyklu Všudypřítomné oko (150 Kč), a 561 (podle seznamu 568) knížek a brožur (2 000 Kč). Autorská práva ke knize Život J. A. Rimbauda, k článkům, obrazům a kresbám byla odhadnuta na 500 Kč. ´Ryzí jmění pozůstalostní´ činilo 92,20 Kč."
Pomyslnou pointou tohoto citátu samozřejmě jsou ceny Štyrského děl na současném trhu s výtvarným uměním. Jeho Krajina v oblacích z roku 1925 se na aukci vloni v prosinci prodala za 10,25 milionu korun a stala se čtvrtým nejdražším dílem, prodaným na tuzemské aukci. Monografie Lenky Bydžovské a Karla Srpa tato strohá čísla svým způsobem "obaluje" tou nejpodstatnější materií: zdůvodněním, proč zrovna Štyrskému právem náleží tak významný post na českém uměleckém nebi. A dělá to tak, že to pochopí každý, kdo pochopit chce.
Lenka Bydžovská, Karel Srp: Jindřich Štyrský
vyd. Argo, 588 stran
doporučená cena 2 490 Kč
Hodnocení iDNES.cz: 100 %
