Ulice ghetta v Rize

Ulice ghetta v Rize | foto: archiv

Probral se z kómatu, aby vyprávěl

  • 5
Sedm let točil Lukáš Přibyl své Zapomenuté transporty, čtyři unikátní dokumenty o vzpomínkách židovských pamětníků deportovaných z Čech a Moravy do koncentračních táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a východním Polsku.

První, lotyšský díl má premiéru ve středu v pražském Aeru, další se ve spolupráci s Total HelpArt do kin chystají.

Na rozdíl od jiných dokumentů nepoužívají Zapomenuté transporty ani komentář, ani současné záběry. Svědci mluví výhradně o místech, lidech a událostech, jež osobně zažili, přičemž každý zmíněný detail se pečlivě dokládá autentickými, vesměs dosud nezveřejněnými fotografiemi a úryvky filmů.

Přibylův tým je nalezl nejen v archivech, ale také v soukromých sbírkách, na půdách domů v polských vsích nebo v garážích rodin bývalých příslušníků SS.

"Mnozí o svých zážitcích promluvili poprvé v životě, ani jejich děti nic netušily," říká Přibyl o hrdinech filmu. V Evropě, Izraeli, Spojených státech, Austrálii a Venezuele s nimi natočil na 260 hodin záznamu. Někdy trvalo dva roky, než si získal důvěru, jindy šlo o minuty.

"Po příletu do Colorada jsme zjistili, že dohodnuté natáčení se nekoná, protože pán upadl do kómatu a umírá. Přesto jsme se svolením lékaře a rodiny zkusili s ním v nemocnici promluvit. Když uslyšel název tábora, kde byl vězněn, procitl z bezvědomí a dvě hodiny na kameru vyprávěl – jak přečkal vlastní popravu a vyškrabal se z masového hrobu. A jak na nás čekal, aby vše poprvé řekl. Pak ještě promluvil s rodinou a osm hodin nato zemřel," líčí režisér.

Úvod o Lotyšsku srovnává život v táboře, kde zabíjel mráz či kulky, s pokusy užít si poslední dny v ghettu, kde se na večírcích pořádaných pod hrozbou smrti "doslova tančilo na hrobech" a děti chodily do školy kolem šibenice s těly sousedů.

Běloruský díl přinese obraz krajiny močálů, spálenišť a masových hrobů, jež podle pamětníků  "páchly vodkou, ohněm a krví". Část věnovaná Polsku, kde prý měl tehdy jeden židovský život cenu pěti kilogramů cukru, zahrne například zpověď člověka, který třikrát uprchl.

"Třikrát ho dopadli a skončil vždy v témže vězení, pokaždé však pod jiným jménem a s odlišným životním příběhem," napovídají tvůrci. A konečně návrat do Estonska slibuje fascinující příběh pětačtyřiceti českých dívek, které se jako jediné z celého transportu dožily osvobození.