Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příliš pozdní přiznání Güntera Grasse

  13:41aktualizováno  13:41
Příběh autora, který vynášel ostré soudy, a teď ho ostře soudí jiní. Zazlívají mu, že se ke svému působení u zbraní SS postavil čelem příliš pozdě.

Günter Grass - Günter Grass | foto: Profimedia.cz

Proč právě teď? uvažuje v próze Jako rak novinář Paul Pokriefka, odmítající zvednout pokličku nad rodinnou minulostí, jež souvisela s potopenou německou lodí Wilhelm Gustloff na sklonku války. Léta čekání si zdůvodňuje větou: "Protože pravda potřebuje sotva víc než tři řádky..."

Úvodní pasáž z předposlední knihy německého spisovatele Güntera Grasse (1927) může dnes působit až nechtěně aktuálně. Nositel Nobelovy ceny za literaturu více než po šedesáti letech od konce války přiznal, že v sedmnácti letech byl povolán jako dobrovolník ke zbraním SS.

Uvedl, že až do svého zranění 20. dubna 1945 a následného zajetí ani jednou nevystřelil. Ironií osudu to byla právě 10. tanková divize Frundsberg, u které Grass sloužil, jež prý měla z Berlína osvobodit Hitlera.

Prolhané příběhy
Grass o své minulosti promluvil krátce před vydáním pamětí Loupání cibule (Beim Häuten der Zwiebel), jimž se dlouho vzpíral. Ještě roku 2001 v diskusi se studenty jejich sepsání otevřeně odmítl: "Určitě ne. Protože bych si hned na začátku začal vymýšlet; byl by to ryze prolhaný příběh."

Svou pravdou Grass nyní způsobil "globální šok", "historickou pointu, kterou by nevymyslel žádný romanopisec". Ne pro to, co bylo a co je v útlém věku a masové euforii omluvitelné i pochopitelné, ale pro příliš dlouhé mlčení. Z prvních reakcí se zdá, že pro mnohé utrpělo Grassovo postavení "morální a politické instance", která energicky zasahovala do každodenní německé politiky stejně jako do debat o historii, jazyku i národním svědomí.

Spisovatel ve svých dílech posedlý detaily na jeden detail svého života pozapomněl. "... ten velký poválečný příběh Němců o vině a studu, galerie provinilých, vtažených a souputníků, nyní - neboť je to snad konec -končí s Günterem Grassem a jeho přiznáním," napsal list Frankfurter Allgemeine Zeitung, který šokující informaci přinesl jako první.

V přehlídce povzbudivých i hysterických reakcí se hovoří o geniálním reklamním tahu i o vydírání, o vrácení cen i čestných poct, přehodnocování děl. K "případu Grass" se vyjadřují historici, spisovatelé, filozofové, teologové, politici i bývalí vězňové. Lehce se zapomíná na zásluhy: jak Grass podporoval německopolské vztahy, protestoval v roce 1968 proti okupaci Československa a pomáhal disidentům.

Byl to on, kdo roku 2002 novelou Jako rak pohřbil tabu, které kázalo zapomenout na německé utrpení. Potlačováním svých bolestí nahráváme ultrapravicovým radikálům, varoval Grass. O to přičinlivěji se připomínají ostrá politická slova - a nebylo jich málo - o Konradu Adenaurovi, lžích a "katolickém zápachu" či výrok, že proti znovusjednocení Německa mluví Osvětim.

Víra bez otázek
Jedním z mála, kdo odmítl soudit, byl Grassovi jinak nepříliš nakloněný literární papež Marcel Reich-Ranicki, který pro obálku týdeníku Spiegel před jedenácti lety roztrhal Grassův román Širé pole. Nebyl ostatně první - roku 1959 ztrhal kritik Frankfurter Allgemeine Zeitung Grassovo nejslavnější a podle mnohých již nikdy nepřekonané dílo Plechový bubínek.

Nutno podotknout, že Grass ze sebe nikdy nedělal zaníceného antifašistu. Při různých příležitostech na sebe to nejpalčivější řekl: že se stydí za mladické nadšení, s nímž ve čtrnácti letech vstoupil do Hitlerjugend, a že až do posledních dnů věřil v Hitlerovo vítězství a tajnou zbraň, která změní průběh války.

"V uzavřené ideologii existovala jen víra ve spravedlivou válku; vše ostatní bylo potlačeno. Nevyvstávaly otázky, ačkoli každý věděl, že v sousedství je koncentrační tábor," řekl Grass v roce 2001. Před třemi lety pak podotkl, že zpětně sám sebe chápe jako "úplně cizí osobu, jejíž jednání si nedokáže objasnit".

Hašteřivé století
I ve své nobelovské řeči roku 1999 zmínil trýznivé výčitky: proč se jako kluk neptal, když ze dne na den zmizel maminčin oblíbený bratranec? Pracoval na poště a při útoku nacistické domobrany byl popraven. Ze suti poválečných let, kdy se vyučil kameníkem a studoval na uměleckých akademiích, kreslil, psal "lehkonohé" verše i "skurilní" jednoaktovky, nicméně Grass křehkého poštovního tajemníka Jana Bronského vytáhl, aby ho ve svém prvním románu Plechový bubínek nakonec ponechal jeho ubohému osudu.

Bronskému tu připadá zvláštní, groteskní úloha - zemře přičiněním svého domnělého syna, zakrslého skřeta Oskara Matzeratha, tedy hlavně jeho bubnu. Mrazivý trpaslík Oskar, který ve třech letech z vlastní vůle přestane růst a nepřemýšlí v kategoriích dobra a zla, už podobně přivedl do hrobu i svou matku.

Vydání Plechového bubínku znamenalo mezinárodní úspěch, ale také kritiku, provázenou procesy proti knize, obžalobou z blasfemie a pornografie. Grassův první román nemohl vyjít ve Španělsku a Portugalsku, zprvu ani ve východním bloku, protože popsal i obsazení Grassova rodného Gdaňska sovětskou armádou. V češtině se Grassova díla poprvé objevila na konci 60. let - a pak až po revoluci.

"Poznal jsem brzy, jako relativně mladý spisovatel, že knihy mohou budit pohoršení, uvolňovat zběsilost a zášť. Co bylo připsáno vlastní zemi z lásky, četlo se jako kálení do hnízda. Od té doby platím za sporného," říkal při přebírání Nobelovy ceny autor, který svým životem i dílem neodmyslitelně vrostl do "svého" století - "kontroverzního, chaotického, hašteřivého, krutého a zbrkle postupujícího dopředu".





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.