Vystoupí ve středu 10. července v čele Jazz at Lincoln Centre Orchestra, který už léta vede, v rámci cyklu Prague Proms ve Smetanově síni pražského Obecního domu.
Omluvou pro to, že Marsalis celý život, oděn do prvotřídního večerního obleku, hlásá jazzová dogmata a vývoj žánru se pro něj zastavil předtím, než jej v 60. letech jeho předchůdce na trumpetistickém trůně Miles Davis zapojil do elektrické zásuvky, může být fakt, že se narodil přímo v New Orleans, kolébce tradičního jazzu.
Na druhou stranu ze stejné rodiny, jejímž patriarchou je pianista Ellis Marsalis, pocházejí i další hudebně činní Wyntonovi bratři. Zejména saxofonista Branford se v jedné linii své tvorby vydal po vyloženě experimentální cestě. Bratři se ostatně také v 80. letech po několikaleté spolupráci poněkud rozkmotřili, když Wynton nedokázal přenést přes srdce Branfordovo angažmá ve Stingově kapele.
Jako ochránce pravého afroamerického dědictví je Wynton Marsalis jednoznačně extratřída a mělo by se mu naslouchat. Není divu, že získal už devět Grammy a jako vůbec první hudebník dostal Pulitzerovu cenu. A s jeho konzervativismem to ostatně možná už není tak zlé, vždyť v poslední době natočil dokonce alba s natolik rozdílnými osobnostmi, jako je Willie Nelson nebo Eric Clapton. Od něj už je koneckonců ke Stingovi jen krůček.