Tinariwen

Tinariwen | foto: Respect Music

Přijíždějí Tinariwen, kočovníci ze Sahary

Jedna z největších hvězd dnešní world music, saharští Tinariwen, přijíždějí 8. března už potřetí do Prahy. V Paláci Akropolis vystoupí v rámci cyklu Respect Plus.

"Když jsem je uslyšel poprvé, našel jsem hudbu, kterou jsem hledal celý život," řekl Robert Plant o těchto elektrických kočovnících ze Sahary. Plantův kytarista Justin Adams produkoval letos jejich nové album Aman Iman.

Západoafrická hudba, kterou Tinariwen hrají, spadá do podobného soudku jako třeba styl vloni zemřelého kytaristy Aliho Farky Toureho nebo dvojice Amadou & Mariam, kterou jsme viděli předloni na štvanickém letním festivalu respect.

Tato hudba bývá označována jako desert blues (pouštní blues) a je jedním z dnes nejpopulárnějších a nejvlivnějších hudebních žánrů, ze kterého čerpají i hudebníci z neafrických kontinentů.

Za všechny jmenujme zmíněného rockera Roberta Planta, Afroameričana Coreyho Harrise, který hrál v Čechách před třemi lety, nebo písničkáře Otise Taylora, který bude hlavní hvězdou festivalu Echo Blues Alive v Šumperku 16. března.

Tinariwen jsou ovšem superhvězdami ryzího pouštního blues. Vystupovali na festivalech v Glastonbury, Roskilde, získali prestižní cenu BBC World Music za Afriku a jejich předešlé album Amassakoul (2004) vedlo Evropský žebříček World Music.

Vloni Tinariwen jamovali na jazzovém festivalu ve švýcarském  Montreux s Carlosem Santanou, který o nich prohlásil: "Slyším z nich kořeny Muddyho Waterse i Jeffa Becka. Od nich ta hudba pochází."

První album Tinariwen Radio Tisdas Sessions (2001) se umístilo v hitparádě 100 Classic Albums před takovými jmény jako Coldplay, The Prodigy či U2. Filmový šot se skupinou si vybral časopis National Geographic k propagaci svého nového webu věnovaného world music.

"Když jsem byl na Sahaře, zdálo se mi, že jsem v centru vesmíru. Ti muzikanti znali - stejně jako já - blues, Boba Marleyho, Ali Farku Toureho," vypráví o svém setkání s Tinariwen kytarista Roberta Planta Justin Adams.

Hudba Tinariwen podle něj působí jako exotická krajina, která však má překvapivě povědomé rysy. Ostrý zvuk kytar připomíná rockové minimalisty, perkuse i zpěv vytvářejí hypnotické napětí.

Onen hypnotismus a magie pouště učarovávaly už od 30. let umělcům z Evropy i Ameriky. Zejména v 60. letech sem jezdily načerpat novou životní zkušenost takové osobnosti tehdejší kultury jako spisovatel William Burroughs, členové Rolling Stones, kytarista Jimi Hendrix i řada jazzmanů.

Po svém si mystický vliv Sahary vysvětluje kočovný národ Tuaregů, jehož příslušníky jsou právě členové Tinariwen: "Bůh stvořil země plné vláhy proto, aby lidé měli kde žít, ale právě tak stvořil pouště, aby tam lidé mohli poznat svoji duši."