Anne Golonová

Anne Golonová | foto: Fragment

Přijede autorka nezkrotné Angeliky

  • 2
Kdo by neznal krásnou, nezkrotnou Angeliku, markýzu andělů, jejíž filmová verze patřila k nestárnoucím hitům v socialistickém Československu? Hrdinka romantické dobrodružné série se stala slavnou po celém světě.

Její autorka Anne Golonová však dlouho stála v jejím stínu a bezmála deset let se soudila o práva ke knize. Nakonec úspěšně. Zítra ráno pětaosmdesátiletá autorka přiletí poprvé do Prahy.

Vzhledem ke svému pokročilému věku se francouzská spisovatelka zdrží pouhé dva dny, energie jí však podle všeho nechybí. Ve čtvrtek navštíví muzikál Angelika na libreto Lou Fanánka Hagena, v němž v hlavní roli alternují Monika Absolonová, Dasha či Leona Machálková.

Na programu má i prohlídku Starého Města, kde chce autorka sbírat inspiraci pro další pokračování Angeliky. Následovat bude autogramiáda. Ta se koná na výslovné přání autorky, která si chce ověřit, jaký zde její příběhy mají ohlas, jaké poutají čtenáře. Setkat se s ní mohou v pátek od 14 hodin v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí.

Golonová zde bude podepisovat nové, nezkrácené vydání Angeliky, markýzy andělů. Příběhu o krásce provdané za zprvu obávaného, později milovaného hraběte de Peyrac nakladatelství Fragment věří a na trh ho pustilo v nadprůměrném pětitisícovém nákladu. "Nemůže zklamat, zaměřili jsme se zejména na ženské publikum kolem čtyřiceti let," míní Daniela Soukupová z nakladatelství.

Na současné obálce prvního dílu Angeličiných dobrodružství je pouze jedno jméno – Anna Golonová, i když jde o pseudonym (původním jménem je Simone Changeux). Bylo tomu tak i roku 1956, kdy se Angelika objevila v knihkupectvích poprvé, a kupodivu v těch německých.

Francouzská podoba, která následovala až o rok později, autorství přiznávala oběma manželům, Anne a Sergemu Golonovým. Aby v tom byl ještě větší zmatek, anglická vydání se  rozhodla pro patvar Sergeanne Golon – prý působí seriózněji.

Možná v těchto komplikovaných okolnostech lze hledat prvopočátky pozdějších tahanic o autorská práva. Spekulace, jak to s tím autorstvím vlastně je, se začaly vynořovat zejména poté, co roku 1972 náhle zemřel Serge Golon, který byl předobrazem charizmatického de Peyraca a své partnerce pomáhal s rešeršemi.

V podivuhodné dohře došlo na fiktivní dědice, libovolně krácená, upravovaná a převypravovaná vydání. Ta vycházela nelegálně nebo zdánlivě legálně se zdůvodněním: jde přece o "volné dílo". V Rusku se roku 1991 například prodalo více než patnáct milionů výtisků, aniž o tom autorka věděla a dostala zaplaceno.

Golonové, kterou v jejím sporu podporovala dcera Naďa, roku 1995 francouzské soudy přiznaly práva na Angeliku, uplatnit je však mohla až o devět let později.
"Konečně bude všechno dobré. Po deseti letech bojů a potíží se na nás díky úspěchu Angeliky, přeložené už do několika jazyků, život zase usměje. Začínáme znovu od začátku," napsala k novému vydání Golonová.

,